DRUH: Micryletta inornata
Popis:
Je to v dospělosti jen zhruba 2 cm dlouhá žabka s drobně bradavičnatou kůží hnědé barvy, na níž je svrchu patrné maskování tmavších skvrn nebo podélných pruhů. Tmavý pruh na bocích má zdoben světlým skvrněním.
Areál:
Obývá západní část Zadní Indie, a to od Barmy přes Malajský poloostrov až na Sumatru. Uvádí se i některé malé ostrovy, např. Andaman.
Biotop:
Jde o terestricky žijící druh, který nevykazuje úzké vazby k žádným typům prostředí. Bývá nalézána jak v otevřené krajině při pobřeží, tak i v bylinném patře deštného lesa.
Způsob života:
V období páření lákají samci samičku k jakékoliv, byť jen nepatrné vodní ploše, kam snášejí vajíčka. Zde se pak vyvíjejí hnědí pulci, kteří metamorfují při velikosti asi 2 cm v žabky jen 7 mm velké.
Potrava:
Žáby loví různé půdní členovce, pulci se živí převážně rostlinnou potravou na dně kaluží.
Chov:
Pro chov by se hodila nevelká terária, přibližných rozměrů 40×30×20 cm s vlhkým lignocelem na dně, několika kousky kůry nebo spadaného listí, živou rostlinou a větší miskou pod květináč na vodu (průměr 15 cm). Denní teploty kolem 27 °C, s pravidelným večerním porosením celé ubikace.
Čeleď: Bufonidae – Ropuchovití
DRUH: Ansonia longiditida
Popis:
Je to svrchu hnědá a zespodu oranžově zbarvená žába, která má na hřbetě sotva rozeznatelné černé síťování. Samičky dorůstají v dospělosti do max. délky 6,5 cm, samci jsou vždy asi o třetinu menší.
Areál:
Pochází z Bornea, typový exemplář byl nalezen ve výšce 4200 stop na G. Kinabalu na severu Bornea.
Biotop:
Obývá břehové partie čistých a rychle tekoucích vod v původních biotopech deštného pralesa asi v 1000 m. n. m.
Způsob života:
Její pulci jsou černí a žijí v prudkém proudu čistých říček a potoků, kde se přidržují tlamkou na kamenitém dně. Před metamorfózou dosahují délky asi 3,5 cm.
Potrava:
Dospělá zvířata loví hmyz a pavoukovce, pulci se živí na porostech vodních řas, které seškrabují svými přísavnými ústy.
Chov:
O chovu nejsou žádné zmínky. Vzhledem k požadavkům druhu na čistou a rychle proudící vodu bude rozmnožení v zajetí náročnou záležitostí. Teoreticky lze pro tyto ropuchy uvažovat o teráriích s větší plochou dna, listím a kameny. Polovina plochy ubikace by měla být zařízena jako vodní, s velmi intenzivním filtrováním.
DRUH: Bufo melanostictus
Popis:
Je to žlutohnědě až červenohnědě zbarvená ropucha, s drobnými černými skvrnami, vcelku pravidelně rozmístěnými na bradavičnaté pokožce. Bříško mají špinavě bílé. Dorůstá asi 10 cm délky.
Areál:
Pochází z jihovýchodní Asie – od Číny směrem na jih do Indie a Zadní Indie a dále přes Malajský poloostrov až do Indonésie.
Biotop:
Terestricky žijící druh, který obydluje rozličné typy biotopů od nížin do vyšších poloh hor. Stejně jako naše ropuchy se nevyhýbá ani blízkosti člověka.
Způsob života:
Páří se ve vodě po předchozím období sucha. Samičky snáší 2–3000 vajíček, z nichž se pulci vykulí do 48 hodin. Metamorfují zhruba za 40–50 dní.
Potrava:
Loví a požírá rozličné druhy bezobratlých – červy, hmyz a jeho larvy, pavouky, měkkýše, apod.
Chov:
Vyhovují jim terária 100×50×50 cm velká, se substrátem tvořeným rašelinou nebo lignocelem, několika úkryty z kůry nebo střepů květináče a větší fotomiskou na vodu, např. 25×30 cm, kterou žáby občas využívají k odpočinku. Vyhovují jim teploty kolem 28 °C.
