iFAUNA: Články

Ve dnech 21. - 25. 5. 2003 zorganizovala cestovní kancelář Primaroute známého chovatele ing. J. Nožičky pouť po ptačích parcích, chovatelích a dovozcích Německa a Holandska. Cesta byla jako vždy příkladně naplánována a zorganizována a dovolte mi, abych vás seznámil s našimi postřehy.

Mikrobus Ford Transit nás posbíral na několika sběrných místech Moravy i Čech, cesty se zúčastnila i skupinka chovatelů ze Slovenska - celkem 14 cestovatelů plně obsadilo všechna místa. Trochu nepohodlí vyvažovala rychlost cesty a perfektní pan řidič Zdeněk, sám chovatel papouška šedého, který vyhověl všem našim potřebám a rozměrům.

• Walsrode - socha tukana

Prvou zastávkou byl ptačí park Walsrode. Sám jsem tuto Mekku chovatelů ptactva navštívil několikrát, ale park prochází dynamickými změnami a tak každá návštěva přináší nějaké novinky. V současné době je magnetem expozice především pavilon loriů a příbuzných druhů papoušků, ale na 22 ha plochy si mezi více jak 5000 ptáky z více jak 900 druhů vybral jistě každý. Jako vždy mne nadchla expozice historie chovatelství ve světě a v Německu. Nyní i s expozicí historie chovu zpěvného kanára v oblasti Harzu. Součástí parku je i prodejna s fantastickým výběrem chovatelské literatury - a to nejen v německém jazyce, v dostupných cenových relacích.

Následovalo přenocování v hotelu F 1 - hotel pro Čecha přijatelných cenových relací, ubytování lehce spartánské, ale po návštěvě občerstvovacího zařízení a úpravě pitného režimu výborným kvasnicovým pivem v družné chovatelské diskusi, jsme spali jako v nejluxusnějším pětihvězdičkovém zařízení... V noci se pak některým zdály i chovatelské sny (přítel Miloš během noci úspěšně odchoval žaky - přejeme mu, aby to byl sen věštecký).

Druhý den začal opravdovou chovatelskou lahůdkou: návštěvou ptačího parku “Jagrie” holandských chovatelů Postemových. Rodina Postemova se věnuje především chovu barevných mutací papoušků, na 8 ha vzorově upravených ploch parku však nalezneme i chovy jeřábů a vodních ptáků. Otec a syn Postemovi se k nám během návštěvy chovali skutečně kolegiálně. Ačkoliv byli ptáci v hnízdní sezóně, umožnili nám projít celým parkem, jediné, co bylo vzhledem k hnízdění ptáků nemožné, bylo fotografování a filmování, což každý z nás pochopil. V nádherných, účelových jednotných voliérách se věru bylo na co dívat: mutace alexandrů malých, včetně fialové. Mutace alexandrů velkých: modrá, lutino, albino (modří a žlutí ptáci byli původně z importovaných ptáků z Indie, odchycených v přírodě, albino mutace byla vyšlechtěna právě v parku “Jagrie”). Modrá mutace alexandra vousatého. Modrá mutace aratingy kaktusového. A mutace velkých papoušků: lutino kakadu růžový - viděli jsme ve více jak 20 exemplářích. Modrá mutace eklektuse různobarvého - opět cca 20 ptáků!!! Žlutá mutace amazoňana žlutolícího. A pak pták úplně nejkrásnější: amazoňan modročelý - mutace modrý pastel - úžasný pták, navíc pak ve vynikající kondici a výborném exteriéru, při opravdu pohádkově krásných barvách... Měli jsme možnost nahlédnout i do zázemí chovu, včetně přípravny krmiv, odchovny mláďat. Zajímavé je, že Postemovi (stejně jako většina chovatelů v Holandsku a stejně jako ve všech parcích, které jsme navštívili) krmí zásadně směsmi zrnin - především na bázi směsí Wite Molen. U nás v současnosti tolik propagované granule jsme neviděli ani u jednoho z navštívených chovatelů a parků. Krom opravdu kolegiální chovatelské exkurze jsme měli možnost i nákupu videokazety o chovu mutačních papoušků a různých obrazových posterů. Návštěva parku “Jagrie” je možná kdykoliv po předchozí telefonické domluvě (0031599648382). Jak jsem již řekl, vzhledem k hnízdní sezóně nám nebylo umožněno fotografovat - fotografie (a veškeré informace o tomto vzorovém zařízení) naleznete na webové stránce www.birdpark-jagrie.nl. Velice vám návštěvu těchto stránek doporučuji, jistě se pak stane impulsem i pro návštěvu fyzickou... V závěru cesty jsme se v Čechách prakticky jednomyslně shodli, že návštěva tohoto chovatelského zařízení byla zlatým hřebem celé výpravy.

• amazoňan vějířový

My jsme ale pokračovali do největšího holandského ptačího parku: parku Avifauna. Na 11 ha parku je zde chováno přes 400 druhů ptáků ve více jak 3000 exemplářích. V tomto parku nás velmi zaujala rozsáhlá kolekce zoborožců, dále pak pavilon s krotkými lorii. Z chovatelského hlediska byla velmi zajímavá poměrně hojná kolekce amazoňana vějířového. Lehkým zklamáním byla jistá “zanedbanost” některých detailů: ne vždy popisky na voliérách souhlasily s druhy ve voliéře přítomnými, občas pak raději chyběly úplně... Večer pak následoval opět přesun do hotelu F1, tentokrát na holandském území. Hotel byl lehce horší kvality proti stejnému zařízení v Německu, ale po neformální chovatelské schůzi na pokoji 304, spojené s konzumací holandských specialit nakoupených v nedalekém supermaketu jsme opět usínali jako malé děti a nevadilo nám tolik ani občasné ne zcela společenské chování dalších hostů hotelu.

Poslední den expedice jsme zahájili návštěvou přímého importéra ptactva. V jeho zařízení jsme měli možnost vidět kvanta importovaných - z odchytů i farem - ptáků: arů, amazoňanů, amazónků. Velice nás zaujaly cenové relace, které se u tohoto importéra pohybovaly na zhruba třetinových relacích proti cenám, na které jsme zvyklí z našich burz. Všichni ptáci samozřejmě vybaveni všemi potřebnými doklady, u řady z nich i s určeným pohlavím, případně v již zformovaných párech. Nedobře se nám odjíždělo s prázdnými přenoskami... Následovala návštěva největší zoologické atrakce Holandska- -Burgerova ZOO. Bohužel, návštěva nám vyšla na sobotu odpoledne, kdy do tohoto parku zavítala většina obyvatel Holandska a podstatná část obyvatel přilehlého Německa. Dokonce jsme v prostorách ZOO viděli i svatbu! Největší atrakce této ZOO jsou pavilon tropického deštného pralesa (kde se mezi návštěvníky “poflakují” celá hejna holuba nikobarského), dále pak pavilon pouště a pavilon mangrovníkové džungle. Pro nás, suchozemce, bylo nejpozoruhodnějším místem rozsáhlé mořské akvárium. Z ornitologického hlediska nás zaujal páv konžský, jinak jistě i díky enormní návštěvnosti hlučných davů a velmi nepříznivému chladnému deštivému počasí jsme z parku měli smíšené pocity. Ale za shlédnutí tento park rozhodně stojí.

• krotcí kakaduové v parku Plantaria

Pomalu nastal čas vydat se k domovu. Na zpáteční cestě nám ale Pepa Nožička připravil ještě jednu lahůdku: návštěvu nového (otevřen v roce 1998) ptačího parku Plantaria na území SRN. Park, spojený s expozicí rostlin, keřů a stromů, je zaměřen především na chov papoušků, rozdělených na pavilony podle kontinentu původu. Expozice je zajímavá i tím, že každý pavilon má centrální, průchozí část, kde je chováno více druhů pospolu a pak na voliéry členěné podle druhů. Laicky nejatraktivnějším je pavilon Austrálie, s volně létajícími zcela krotkými kakaduy. Přítele Milana měla varovat cedule u vchodu, že majitel parku si nečiní odpovědnost za ukradené drobné předměty, šperky a podobně. Na odcizenou propisku čekal téměř hodinu, než se pták, odhodlaný asi psát něco zajímavého, rozhodl, že ji přece jen vrátí... Naprosto dokonalá pak byla expozice arating a jiných drobnějších jihoamerických papoušků, park Plantaria je u řady těchto druhů i prvým zařízením dosahujícím úspěšných odchovů. Na své si přišli i chovatelé jiných druhů ptáků: z kurovitých nás zaujali například pávi zelení. Park je uspořádán s typickou německou pečlivostí a citem pro detail, jeho návštěvu můžeme všem jen doporučit.

A pak už byl opravdu čas k návratu: nastoupili jsme do našeho již dokonale zabydleného mikrobusu, řidič Zdeněk šlápl na plyn a už jsme se řítili tmou. Domů jsme dorazili v neděli ráno, a tak nám pohodlně zbyl i čas na péči o chovy, vydané péči rodin a přátel, jakož i na regeneraci vlastních organismů... Výlet byl báječný - viděli jsme mnoho inspirujících skutečností, seznámili se s fantastickými lidmi, v pondělí pak jsme mohli jít do práce s úsměvem a pocitem příjemně prožitého dlouhého víkendu. Tož, Pepo, díky. A připrav nám slibovanou expedici do Loro Parku stejně kvalitně, jako tento krásný výlet.