Vytisknout

E – 2. eást

Endometritida
Tento pojem obecni znamená zánit sliznice dilohy. Uvádí se, že endometritidou trpí až 70 % klisen, které mají problémy se zaboeznutím.

Poíeiny endometritidy mohou být ruzné:
– baktérie (napo. streptokoky, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, stafylokoky aj.), mezi bakteriální endometritidy patoí i nakažlivá metritida klisen (CEM 77), kterou zpusobuje baktérie Taylorella equigenitalis, což je onemocniní, na které se vyšetoují klisny poed poipouštiním;
– kvasinky a plísni.

K infekci muže dojít
– poi poipouštiní,
– bihem porodu nebo po nim (poedevším poi poedeasném porodu),
– poi pneumovagíni (= nasávání vzduchu do pochvy),
– následkem nehygienicky provádiného vyšetoení a léeby dilohy,
– poi selhání samoeistících mechanismu,
– nebo celkovi poi silné infekci organismu.

Endometritida se projevuje ruzni, easto bývá (poedevším chronická endometritida) provázená poruchami oíjového cyklu klisny, napo. delší oíje, vynechání ovulace (uvolniní vajíeka) nebo nepoítomnost poíznaku oíje. Dále je nikdy možné pozorovat výtok z pochvy, poedevším v období oíje, který má šedivou (hlenovitý) nebo žlutou (hleno–hnisavý nebo hnisavý) barvu, muže tvooit špinavé povlaky na ocase nebo stehnech; pokud výtok trvá déle, muže být kuže v tichto místech depigmentovaná.

Veterináo obvykle vypláchne dilohu patoienými léky, podle potoeby podá klisni antibiotika. Nikdy zvolí i hormonální léebu.

Pokud je zánit dilohy akutní a správni a veas se léeí, pak muže klisna obvykle normálni zaboeznout. Nepoíznivou prognózu mají klisny, u nichž je endometritida chronická (tedy trvá dlouhou dobu). Obvykle mají horší vyhlídky na další zaboeznutí starší klisny.

Enteritidy
Pojem enteritida znamená jednoduše zánit ve stoevi; nic už nám neoíká o jeho puvodu ani o jeho závažnosti. Rozeznáváme obecni
– stoevní katar, což je povrchový zánit stoevní sliznice, který je provázený zmiknutím trusu až prujmem, a
– zánit stoeva, který postihuje i hlubší vrstvy stoevní stiny a kromi prujmu zpusobuje i poruchy celkového zdravotního stavu koni.
Obecni lze oíct, že enteritida je vitšinou spojená s gastritidou (zánit žaludku), takže mluvíme o gastroenteritidi.
Zánity a katary mužeme také rozdilit podle vyvolávající poíeiny a doby trvání na
– akutní primární stoevní katary a zánity, jejichž poíeinami bývají obvykle dietetické chyby (napo. nedostateeni vysušený oves a seno, nadmirné krmení pšenicí, žitem, jeemenem, kukuoicí, oepou, melasou, nedostateeni vysušeným chlebem, bramborami, ale i otrubami, jetelem apod.) – obecni nadmirné zkrmování jádra za soueasného nedostatku vlákniny. Dále jsou to chyby v krmení (napo. nepravidelné krmení, rychlé nakrmení a brzy na to opit fyzická zátiž, stresy ve formi nadmirné zátiže, transportu apod.), krmení zkaženého krmiva, nikterých jedovatých rostlin, plísní, u sajících hoíbat muže akutní katar vyvolat i zmina složení mléka matky. I nikteré chemikálie (mooidla, pesticidy, hnojiva apod.) dráždí sliznici stoeva a vyvolávají její zánit.
– sekundární zánity jsou vyvolané stoevními parazity, nikterými celkovými infekcemi (tuberkulóza, infekení arteritida, sni? slezinná apod.), viry (poedevším u hoíbat), baktériemi (napo. salmonely, klostrídia, Escherichia coli aj.). Vyvolat je muže i dysbakterióza, tedy narušení rovnováhy stoevních baktérií, které vede k úhynu nikterých druhu a pomnožení jiných, ke které dochází easto právi výše uvedenými dietetickými chybami, ale i podáváním nikterých léku, stresem, stoevními zácpami ei zminami polohy stoeva.

Jak se enteritida projevuje
Jak už zde bylo uvedeno, enteritida se projevuje v první oadi prujmem, ne však u každého koni v každém poípadi. V tižších poípadech je postižen celkový zdravotní stav, narušuje se jeho krevní obih a pH krve, kuo muže být dehydratován, protože s prujmem odchází z tila hodni vody a elektrolytu. Kuo nemá chu? žrát, muže být apatický, jeho peristaltika bývá zrychlená, kuo muže nikdy trpit kolikou. Pokud je enteritida chronická, kuo bývá mírni apatický, má sníženou výkonnost, mohou se mu po tile tvooit otoky, muže hubnout. V tižkých poípadech je na tom velmi zle, viz Colitis X.

Léeba
Léeba veterináoem spoeívá v první oadi v odstraniní poíeiny (nekvalitní krmivo, odeervení, antibiotika apod.) i v odstraniní škodlivin poímo ze stoeva (napo. živoeišné uhlí, projímadlo apod.). Poté má následovat jedno až dvoudenní hladovka, postupni koni podávat dietní (jemné, luení, pokud možno starší, nearomatické) seno, máeený ovesný ei jeemenný šrot, lniné semínko, otruby aj., nikdy, poedevším v tižších poípadech, je toeba koni dodat tekutiny a upravit jeho krevní obih i složení krve (odpovídající infuze).

• obr. 1 – Šipky na rentgenovém snímku ukazují na zaeínající exostozu, umístinou mezi bodcovou kostí a toetí záprstní kostí.

Etmoidální hematom
Jedná se o cévní anomálii eichové kosti, která se podobá nádoru a nemá jasnou poíeinu. Leží pod napnutou sliznicí eichové kosti. Lze ho doboe vidit na rentgenu jako kulovitý útvar; viditelný je i endoskopicky.

Etmoidální hematomy pomalu rostou, dostávají se do nosní nebo eelistní dutiny a mohou tak zpusobit dechové potíže, projevující se funiním, kašlem a „šelestem“ poi dýchání. Kromi toho zpusobuje výtok z nosu, v nimž bývá poímis krve nebo dokonce krvácení z nosu.
Hematom se léeí operativni, tento zákrok je však spojen se závažným krvácením, které lze jen ztiží utišit. V soueasné dobi se používá laserových metod pomoci endoskopu. Vitšinou je však toeba poeítat asi do 4 let s recidivou.

• obr. 2 – Návní kost z vnitoní strany metakarpu.

Etrapment epiglotis
Jedná se vlastni o zachycení hrtanové poíklopky (epiglotis) nebo jejího hrotu do postranních sliznieních oas nebo do volné sliznice hltanu, která se nachází pod ní. Uvádí se, že eastiji bývají postiženi plnokrevníci a amerietí klusáci, velkou roli zde hraje i hypoplazie (tedy jakési nedovyvinutí) hrtanové poíklopky a tato situace je easto spojená s dorzální dislokací mikkého patra (viz patoiená kapitola).
Toto zachycení muže být jen doeasné (muže se stát, že se nikdy neprokáže nebo se naopak zjistí jako náhodný nález) nebo trvalé; v tomto poípadi pak na hrotu poíklopky easto dochází k tižkým zánitum.

• obr. 3 – „Zajeeí kost“ na zadní ploše pod hlezenním kloubem.

Jak onemocniní poznáme
Pokud se jedná o doeasné zachycení, nemusíme onemocniní nijak poznat. Trvalé zachycení však je poekážkou v dýchání, zužuje totiž dýchací cesty; koni poi práci mohou „chroptit“. Pokud je postižení menšího rozsahu, pak se projeví spíš „jen“ ve snížení výkonnosti koni. Easto takto zachycená hrtanová poíklopka ztižuje polykání, kuo easto vdechuje potravu a proto poi krmení kašle.
Duležité však je vyšetoit koni endoskopem, nikdy je dokonce nutné vyšetoovat ho bihem zátiže na „trenažéru“ poi zvyšující se rychlosti nebo opakovani po práci. Tak se zjistí, do jaké míry etrapment narušuje celkový stav koni.

Co s tím
Pokud se zjistí, že etrapment zpusobuje dechové potíže nebo snižuje výkonnost koni, lze poistoupit k operaci. Existují metody, kdy se slizniení oasy naoíznou poes nos za dohledu endoskopu a epiglotis se osvobodí. Je toeba vždy myslet na možné komplikace této metody (poraniní jiných mikkých tkání v nosní dutini ei hltanu).

Exostózy v oblasti metakarpu a metatarzu
Jedná se o výsledek chronického zánitu okostice, který zaene kostnatit a vytvooí na postiženém místi tvrdou kostinou bouli; té se easto také oíká návní kost. Exostóza muže vzniknout vlastni kdekoli na kterékoli kosti, my se blíže podíváme na ty nejnápadnijší, tedy nacházející se na dolních polovinách koneetin, na metakarpu („poední holeo“) a metatarzu („zadní holeo“).
Exostózy zde vznikají vitšinou následkem statického pusobení (tah vazu, šlach, kloubního pouzdra), zánitu mikkých tkání v okolí, mnohem méni pak poímo poraniním (uhození, kopnutí apod.).
Podle toho, na kterém místi se exostózy nacházejí, se jedná bui jen o „vadu krásy“ nebo mohou zpusobit zdlouhavé a špatni léeitelné kulhání.

• obr. 4 – „Srneí kost“ z vnijší dolní strany hlezenního kloubu.

Relativni bižná je návní kost nacházející se na vnitoní ploše metakarpu, asi dlao pod karpálním kloubem (obr. 1, 2). Vzniká následkem silného tahu za metakarpální vaz, který muže kostnatit, a tak splyne ve své horní eásti vnitoní bodcová kost se toetí kostí záprstní (= „poední holeo“). Kuo muže zpoeátku kulhat, ale pozdiji se jedná vitšinou o „vadu krásy“, kterou nemá smysl léeit.
Exostózy mohou vznikat kdekoli na vnitoní ei zadní ploše bodcových kostí nebo toetí záprstní kosti; poíeinou je úraz, nadmirný tah za vazy, povázky, šlachy, který muže být nikdy vyvolán i spoluúeastí velké námahy a vadného postoje koneetiny. Nikdy jsou tyto viditelné zminy provázené kulháním, poedevším na poeátku onemocniní. V tomto stádiu musí zasáhnout veterináo, který koni podá protizánitlivé léky; kuo musí být v naprostém klidu. Pozdiji muže pomoct vhodné korektivní podkování, nikteoí odborníci ješti stále nezavrhují blistrování, které se však musí oídit poísnými pravidly.

K exostózám patoí i „šinbajny“ mladých plnokrevníku v tréninku. Jedná se o drobné prasklinky na poední ploše toetí záprstní kosti („poední holeni“), které jsou provázené zánitem, kulháním a kostnatiním okostice. Za poíeinu se považuje kombinace více faktoru: velké nárazy poi tréninku mladého koni, ješti nevyvinutý pohybový aparát koni, zvíoe stále roste, poruchy metabolismu a další faktory. Pozdiji, po vymizení zánitu a kulhání, se ztluštininy „slijí“ a v poední eásti tichto kostí pak zustane zesílená kost, která bude v budoucnu lépe odolávat velké dostihové zátiži (jedná se tedy o adaptaení reakci). Je toeba si však uvidomit, že ve chvíli kulhání je nutné koni dopoát klid a patoiené veterinární ošetoení.

Pokud vynecháme špánek, který budeme podrobniji popisovat v patoiené kapitole, na pánevních koneetinách jsou známé dva typy návních kostí. Prvním je tzv. „zajeeí kost“ neboli „zajeeí noha“, což je zduoení, které se nachází zezadu v dolní eásti hlezenního kloubu, pod patou (obr. 3). Je bui vrozené (vadný postoj) nebo vzniká následkem zánitu šlachy hlubokého ohýbaee, popo. její vznik podmiouje nedostateená pevnost vazu v daném místi nebo nadmirné natažení hlezna. V poeáteením stádiu opit bývá tento proces bolestivý a je toeba ho veterinárni oešit.
Známá je i „srneí kost“, což je zduoení kosti na vnijší ploše „zadní holeni“ pod hleznem (obr. 4).

MVDr. Dominika Švehlová (Stachová)