Faryngitida
Faryngitida (faryngitis) je zánit hltanu. Podle doby nástupu ji mužeme rozdilit na akutní a chronickou. Pro léebu a další prognózu koni nás zajímá i jejich etiologie (tedy co je zpusobilo).
Akutní faryngitidy
– Virové faryngitidy probíhají akutni a zpravidla nemají žádné vážnijší následky. Neví se sice, jaké viry poesni je zpusobují, ale ureiti mezi ni patoí i kooské rhinoviry a herpesviry. Nikdy si jich ani nemusíme všimnout. Poedstavují však „živnou pudou“ pro sekundární bakteriální infekce, které pak vyvolávají bakteriální faryngitidy.
– Bakteriální faryngitidy zpusobují nejeastiji baktérie druhu Streptococcus equi. Jejich prubih je také akutní a pokud se nepoeléeí vhodným antibiotikem, mohou natropit závažné škody (mohou se rozšíoit i na nosní dutinu, vedlejší nosní dutiny, mízní uzliny nebo dokonce mohou koneit závažnou hnisavou bronchitidou nebo bronchopneumonií – viz patoiené kapitoly). Zvláštní forma bakteriální faryngitidy je hoíbicí, kterou vyvolává Streptococcus equi poddruh equi (viz poíslušná kapitola).
Chronické faryngitidy
Ty mohou vzniknout z akutní faryngitidy, pokud se tato nesprávni poeléeí nebo koni nebyli dostateeni dlouho v klidu. Pak se mohou vléct i nikolik misícu. Existují však i formy, které se rovnou vyskytnou jako chronické; známá je lymfofolikulární faryngitida, která se vyskytuje u mladých koní. Nikdy se muže chronická faryngitida projevit hnisáním a tvorbou abscesu.
Projevy faryngitidy
Pokud je akutni postižen pouze hltan, pak si mužeme všimnout nataženou hlavu a krk, poi pohmatu je oblast hltanu bolestivá, nikdy lze nahmatat dokonce abscesy (poi hoíbicí), kuo muže mít problémy s polykáním, muže kašlat a podle situace muže mít i vysokou horeeku (i nad 40 °C). Poi bakteriální infekci lze vidit výtok z nosu, který muže být easem až hnisavý.
Chronická faryngitida už není provázená horeekou a koni vitšinou ani nemají problémy s polykáním. Už tolik nekašlou, záchvaty kašle je poepadají poedevším poi krmení, kdy se hltan dráždí krmivem nebo když prohmatáme rukou oblast hltanu.
Veterinární vyšetoení a ošetoení
Veterináo už podle poíznaku muže poznat, že se jedná o faryngitidu a muže odhadnout i puvodce. K tomu však bude nejlepší nechat bakteriologicky vyšetoit nosní sekret, poedevším u mladých koní (pro vyloueení nebo potvrzení hoíbicí). Aby však vidil, jak rozsáhlý je zánit, použije endoskop.
K léebi použije lokální dezinfekci (poípravky s jódem), spreje, v potoebných poípadech podá antibiotika. Kuo má mít klid v boxe, má se krmit mikkým krmivem, nejlépe trávou.
Flegmóna (obr. 1)
Flegmóna vlastni není název žádné speciální nemoci, ale je to výraz pro neohranieený hnisavý zánit jakékoli mikké tkáni (opakem, tedy ohranieeným hnisavým zánitem je absces). Pokud ale budeme mluvit o „TÉ“ flegmóni, která se relativni easto objevuje na koneetinách koní, pak se jedná o bakteriální zánit podkoží, který se náhle objevuje a velmi rychle se šíoí. Proto se jí také oíká perakutní flegmóna (perakutní = velmi rychle se objevuje). V eeštini má toto onemocniní ješti jeden název, který se také hojni používá: Akutní lymfangitida (= akutní zánit mízních cév).
• obr. 1: Následek špatni léeené perakutní flegmóny levé pánevní koneetiny – sloní noha.
Jak flegmónu poznáme
Toto onemocniní eastiji postihuje pánevní koneetiny. Drobnými rankami, které obvykle ani nejdou vidit ani zjistit, vnikají pod kuži baktérie (streptokoky, stafylokoky). Nikdy se muže jednat o následek poraniní sousední podkovou, ale muže to být i komplikace svrabu koneetin, podlomu nebo trvalého zneeištiní rousu apod.
Koneetina následni velmi rychle oteee, témio „poed oeima“, otok je horký, easto velmi bolestivý na pohmat, sahá od spinky až po hlezno (nebo karpus). Otok napíná kuži, která je proto bolestivá, kuo muže i kulhat. Nikdy se mohou objevit i celkové poíznaky (nechu? žrát, zvýšená teplota).
Léeba flegmóny
Flegmónu lze velmi úspišni léeit antibiotiky a teplými zábaly nebo zapaoováky. Léeba však musí poijít veas, nejlépe ješti tentýž den. Když zaene otok ustupovat, kuo poestane kulhat a dobere antibiotika, je vhodné ho zaeít pohybovat, a to i nikolikrát denni, protože pohyb podpooí resorpci tekutiny z podkoží. Teplé obklady se pak dávají v dobi, kdy je kuo v klidu.
Následky flegmóny
Nikdy se stane, že se výpotek z podkoží úplni neresorbuje (obvykle následkem zanedbané péee ei pozdní léeby), zustane tam a zaene se „organizovat“ a poibývá vaziva. Koneetina pak zustane zesílená jako sloup (elefantiáza, sloní noha) a tento stav už bývá nevratný. Vitšinou to sice neeiní nijaké problémy, ale poesto je sloní noha nepiknou vadou krásy s nebezpeeím recidivy a obeasného zhoršení stavu.
Flexní deformity kloubu prstu (obr. 2, 3)
• obr. 2: Poeklubní postoj u hoíbite
Pokud dojde k nerovnováze mezi tahem šlachy natahovaee prstu a šlach ohýbaeu prstu (tah natahovaee < tah ohýbaeu), dojde k poíliš strmému postoji ve spinkovém kloubu, v tižších poípadech i v kopytním kloubu. Oíkáme tomu pak poeklubování nebo poeklubní postoj. Tyto situace mohou být vrozené nebo získané, postihují pouze hrudní koneetiny a jedná se poevážni o kontraktury (zkrácení) šlach ohýbaeu.
• obr. 3: Poeklubní postoj pravé pánevní koneetiny hoíbite a jedna z možností jeho oešení
Podle viku koni a tím pádem i podle poíeiny, zpusobu a úspišnosti léeby je mužeme rozdilit do toí skupin:
1. Kontraktura šlachy hlubokého ohýbaee u dospilých koní se vyvíjí pomalu a s ní se pomalu vytváoí i tzv. „kozlí kopyto“. Poíeinou jsou opakované zánity a následkem toho tvorba jizev ve šlaše. Ta poestává být elastická, zkracuje se a omezuje se celková pohyblivost dolní eásti koneetiny. Protože klouby se nezatižují rovnomirni a správni, poškozují se a vzniká artróza. Pokud se problém podchytí veas, oeší se sundáním podkovy a pobytem koni na mikké pastvini, muže se koneetina ješti zachránit.
2. Flexní deformity u hoíbat jsou vrozené nebo se objevují bihem prvního misíce života hoíbite, kdy ješti nejsou šlachy, vazy a kloubní pouzdra dostateeni zralá a pevná. Poíeinou muže být bui zkrácení (kontraktura) šlach(y) ohýbaeu nebo naopak zeslabení ei prasknutí šlachy natahovaee. Poeklubování muže být mírné až tižké (hoíbi chodí po poední ploše kopýtka a spinky), poi pohybu po tvrdém povrchu se koneetiny rychle otlaeí, hoíbi easto neumí vstát a muže choadnout následkem neschopnosti se napít. Vždy je toeba co nejdoíve vyhledat veterináoe. Situace se obvykle oeší poiložením pevného a doboe vypodloženého obvazu s dlahou, který se musí pravidelni kontrolovat a vymioovat (nebezpeeí otlaku). Elovik musí hoíbiti pomáhat poi pití mléka.
3. Flexní deformity dospívajících hoíbat vznikají obvykle následkem nedostateeného pohybu koni, ustájení v hluboké podestýlce nebo následkem nadmirného opotoebovávání poedních eástí kopýtek poi pobytu ve výbihu s poíliš tvrdým a drsným povrchem. Tento problém byl pozorován i u doboe živených hoíbat, kdy naopak kvalitní výživa (pro rostoucí koni až nadmirná) zapoíeinila rychlý rust kostí a šlachy tomuto rustu nestaeily. Ve všech poípadech se vyvinou „kozlí“ kopyta.
Prevence
Preventivni zabráníme vzniku tohoto problému pravidelnou korekturou kopyt (interval 6 týdnu, dle potoeby i mío). Pokud už se problém zaene projevovat, muže pomoci pobyt na pružné, ale ne mikké pastvini, popo. seoíznutí patek nebo nalepení polomisíeitých podkuvek pro ochranu poední eásti kopýtka. U rostoucích hoíbat je toeba zajistit kvalitní výživu, které nesmí být ani moc ani málo. V pokroeilých poípadech lze situaci oešit operativni. Vždy je však nutné, aby stav koneetiny posoudil veterináo a rozhodl o dalším postupu.
Folikulitida
Folikulitida ei folikulitis je odborný výraz pro zánit chlupových váeku (folikulu). Ten muže být nehnisavý ei hnisavý, muže být postižená i okolní tkáo, mohou se v tichto místech vytvooit hnisem naplniné abscesy nebo se hnisavý zánit rozšíoí do podkoží i hloubiji uložených tkání (flegmóna). Jedním z typu folikulitidy je onemocniní známé i u lidí – akné. Je otázka, zda akné jako takové se vyskytuje i u koní.
U koní se folikulitida objevuje vitšinou v místech, kde na kuži naléhají postroje, poedevším sedlo, dále na poedkožce a na vnitoních stranách stehna.
Poíeinou je vnijší mechanické poškození kuže související s neeistotami a nebo nedostateená péee o srst a kuži koni. S neeistotou se do chlupového váeku dostávají baktérie a vyvolávají charakteristické zminy.
Poíznaky
Elovik si easto všimne malých tvrdých „bulek“ v kuži, které mohou easem samy vymizet, mohou se však naplnit hnisem a vytvooí se z nich mikeí „puchýoky“, mohou se zvitšit nebo následni prasknout (hnis se vyvalí ven, méni easto do podkoží). Pak se v tomto místi vytvooí voídek, stroupek. Pokud se hnis šíoí do podkoží,, „bulky“ bývají vitší a na jejich povrchu easto zaene vypadávat srst.
Co s tím
Protože toto onemocniní si lze snadno na první pohled splést napoíklad s kožními plísnimi nebo toeba s „larvami stoeeku“, je toeba, aby diagnózu stanovil veterináo a podle toho i navrhnul léebu (ošetoení místa i celkové podávání antibiotik apod.). Preventivni je toeba dbát na eistotu postroju, deeek pod sedlo i samotného koni (aspoo míst, kde naléhají postroje).
Fotodermatóza (fotodynamický zánit kuže) (obr. 4)
Jedná se o onemocniní, kdy se vlivem ureitých chemických látek stává nepigmentovaná kuže citlivá na sluneení záoení a reaguje na niho zánitem. Tyto chemické látky jsou obsažené v pohance, toezalce teekované a nikterých leguminózách. Mohou však vznikat také v játrech metabolickým odbouráváním chlorofylu. Všem timto chemickým látkám je spoleené to, že jsou schopné pohltit ureité vlnové délky sluneeního svitla, tím se aktivují jejich molekuly, poenesou energii na molekuly bunik, ta v nich spustí nikteré chemické reakce, které vyvolají degeneraci bunik, jejich odumoení nebo poruchy propustnosti a zánit.
• obr. 4: Fotodermatóza na koneetinách – v místech, kde jsou ponožky, tedy nepigmentovaná kuže
Poíznaky fotodermatózy
Pokud kuo poijímal nikolik dní výše uvedené rostliny a pak byl vystaven sluneenímu záoení, mužeme na nepigmentované nebo málo osrstiné kuži pozorovat zeervenání a otoky, postižené místo koni svidí i bolí, v noci je obojí mírnijší. Jakmile na kuži poestane slunce pusobit, vytvooí se na ní šupinky a zánit za nikolik dní odezní. V tižších poípadech však mohou vznikat velké otoky, puchýoe, kuže muže hnisat, odumírat. Nikdy muže dojít dokonce k narušení celkového zdravotního stavu s vážnými následky.
První pomoc
Koni je toeba ihned poevést do stínu a chladu, postižené místo chladit studenými obklady. Veterináo pak ureí další postup léeby.
Fraktura bodcových kostí (obr. 5, 6)
Zlomenina bodcových kostí nepatoí mezi vzácné úrazy a rozhodni je to situace, která se dá velmi doboe oešit.
Bodcové kosti jsou vlastni zbytky druhého a etvrtého prstu, konkrétni jsou to druhé a etvrté záprstní kosti, které po stranách naléhají na toetí záprstní kost (tedy „poední a zadní holeo“). V horní eásti jsou soueástí karpálního nebo hlezenního kloubu a upínají se na ni vazy. Dolní eást se zužuje a je volná.
• obr. 5: Zlomenina bodcové kosti v její stoední eásti (šipka).
Zlomenina v horní eásti bodcové kosti obvykle vzniká následkem úderu zveneí. Je easto provázená kulháním.
Mnohem eastiji se však objevuje zlomenina ve stoední a dolní eásti bodcové kosti, která, kromi úderu zvineí, má poíeinu v nadmirné (poedevším sportovní) zátiži koni. Jezdeetí koni mívají eastiji zlomené poední bodcové kosti, klusáci a koni dostihoví stejnou mirou poední i zadní, eastiji pak jsou postižené vnitoní bodcové kosti.
• obr. 6: Zlomenina bodcové kosti v její horní eásti
V poeáteením stádiu zlomeninu charakterizuje zduoení okolí zlomeniny, na holeni se objeví „boule“, která je bolestivá na tlak, kuo muže a nemusí kulhat (pokud je bodcová kost zlomená v dolní a stoední eásti, easto kuo ani nekulhá, a proto se ke zlomenini dostane veterináo až o týdny pozdiji). Po ureité dobi klidu otok ustoupí, jakmile se zaene kuo pohybovat, vrátí se. Toto zduoení i stoídavé otékání ei pokulhávání koni po práci muže vést majitele k domnince, že je postižená šlacha (což muže nikdy zlomeninu provázet), „bouli“ si je možné splést i s návní kostí.
Diagnózu odkryje spolehlivi až rentgen, ultrazvukem se zjistí, do jaké míry jsou postižené i šlachy. Nejlepší léebou je operace. Pokud je kost zlomená v místech, kde se na ni ješti upínají vazy, pak je toeba ji sešroubovat, pokud je zlomená níž, obvykle se volný úlomek odstraní.
