Vytisknout

Jako v oboře se srnčí zvěří to v těchto dnech vypadá v rokycanské záchranné stanici živočichů. Tři malá srnčata zde našla přechodný azyl, neboť byla nalezena v různých místech oblasti, ve které rokycanská záchranná stanice působí. A to ještě zcela není konec, neboť několik dalších srnčat je v péči lidí, kteří si je zatím chtějí ponechat a ochráncům přírody pomoci. Do zařízení by se tak dostalo minimálně dalších pět mláďat naší nejpůvabnější spárkaté zvěře. Vždy se v případě nálezu jedná zpravidla o stejný scénář. Lidé v domnění opuštěnosti mláďat srnčata vezmou domů! Bohužel netuší, že některé druhy savců nechávají mláďata na místě samotná a z povzdálí sledují co se kolem nich děje. Je to vlastně ochrana samotných mláďat např. srn, kun či zajíců, ke kterým se matky vrací jen v době krmení. Proto nesahejte na mláďata savců, které v přírodě najdete. Jsou sice krásná, roztomilá, ale díky lidskému pachu by se k nim máma nevrátila a ona by uhynula hladem. A to jistě nikdo z nás nechce. Někdy je však zásah člověka na místě. A to zpravidla, když najde mládě evidentně zraněné či nemocné. I k takovým případům jsou rokycanští ochránci zváni. Jednalo se např. o srnče zraněné rotační sekačkou při kosení trávy v Podmoklech nebo o srnče sražené autem na Berounsku. Obě mláďata však i přes veškerou péči ochránců přírody svůj boj o život prohrála. Je potěšitelné, že při záchraně mláďat velice úzce spolupracují ochránci přírody s myslivci, na které je možné se v případě potřeby obracet o radu či se zajímavým nálezem. Mělo by být snahou ochránců přírody, myslivců i samotných zemědělců vzájemně se informovat o senosečích, které v této době probíhají, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám volně žijících živočichů. Myslivci se svými čtyřnohými pomocníky by plochy před kosením, budou-li to s předstihem vědět, měli procházet a zvěř vyhnat. Vzájemná komunikace při ochraně přírody je i jeden z cílů rokycanských ochránců přírody, aby stavy volně žijících živočichů i nadále vzrůstaly.

Pavel Moulis