Ministerstvo zemědělství v posledních několika letech podporuje finančně chov některých druhů živočichů. Jde např. o chovy včel, koz, králíků, hus, slepic atp. Pro chovatele takzvaných “národních plemen” z toho vyplývají určité povinnosti, ale i finanční výhody. Do kategorie národních plemen jsou zařazena plemena králíků těchto plemen: moravský modrý, český strakáč, český luštič, český červený, moravský bílý hnědooký a český černopesíkatý.
Mezi funkcionáři některých klubů jsou (věřím že z neznalosti) šířeny mylné informace, že chovatel uplatňující nárok na finanční podporu genových rezerv musí být mimo členství ve svazu chovatelů také členem některého ze specializovaných klubů toho kterého plemene. Jen za poslední tři měsíce jsem tyto informace uslyšel hned od několika chovatelů a marně jsem je vyváděl z omylu. Již před cca třemi roky jsem ústně hovořil s pracovníkem na ministerstvu zemědělství, nicméně o písemné stanovisko jsem požádal přes e.mail na adrese: [email protected]. Dne 7. února 2003 jsem obdržel odpověď, která snad přesvědčí chovatele o tom, že nemám zájem šířit nepravdy, či polopravdy. Mimochodem, informace prý je možné stáhnout z domovské stránky ministerstva zemědělství. Bohužel, mě se tento odkaz nepodařilo nalézt, proto použiji části dopisu z elektronické pošty.
...V současné době se zpracovávají zásady na podporu genových rezerv pro rok 2003 a neočekávají se výrazné změny. V případě králíků plemen uvedených, je o dotace žádáno přes Svaz chovatelů, protože administruje plemennou knihu (a tím odpovídá za pravost), registraci žádostí příslušného plemene a předává souhrnnou žádost na ministerstvo zemědělství (podobně to činí i Český svaz včelařů i pro chovatele včel, kteří nejsou organizováni ve svazu) a následně zajišťuje rovné vyplácení dotací oprávněným žadatelům.
Tetování, případně čipování zaručuje kontrolovatelnost jednotlivých zvířat, na něž byla poskytnuta dotace. O členství v jakémkoliv klubu v zásadách neexistuje jakákoliv zmínka! Dotace nekladou takovým klubům jakoukoliv překážku v činnosti, ale členství v jakémkoliv klubu není podmínkou pro získání podpory…
Co z toho pro chovatele vyplývá, je více něž zřejmé: chovatel nemusí být členem klubu a navíc má plemenná kniha při ČSCH povinnost zaregistrovat i králíky či odchovy, aniž by chovatel byl členem speciálního klubu!!!
To, že jsou i od samotných pracovníků svazu šířeny zprávy nepravdivé, je zcela jasné. Je to o to smutnější, že z centrální plemenné knihy i přes několik urgencí se mě nepodařilo získat databázi registrovaných králíků (např. na disketě) pro další klubovou plemenářskou práci. Telefonicky mě tyto přislíbila pracovnice svazu, následně i písemně s podmínkou, že musím mít Windows 98, následně i na ÚOK chovatelů králíků loni ve Slavkově cca před rokem (před cca třiceti svědky), žel databázi dodnes nemám a nakonec již ani potřebovat nebudu, protože v klubu asi skončím. Ten totiž nemůže dostát hlavnímu cíli a to zvyšovat kvalitu a řídit cíleně směr chovu plemene. Měli by se nad tímto stavem zamyslet nejen samotní funkcionáři, ale hlavně samotní chovatelé, koho budou volit do funkcí, protože nedostatků je stále více.
