V časopise AZN 5/00 píše T. Vins, významný německý chovatel a odborník, o pelichání ptáků.
Pelichání není u ptáků (týká se všech druhů) žádná, náhle se objevivší nemoc, ale přirozený jev, který se každý rok opakuje. Pelichání má za úkol obnovu opeření, které se v průběhu roku narušilo a stalo se nevzhledným. Je třeba připomenout, že se neobnovuje pouze opeření, ale dochází k regeneraci celého organismu. Rozeznáváme tři typy výměny opeření, které si nyní přiblížíme.
Malé pelichání
Když dosáhne mládě asi 40-50 dnů stáří, začíná pozvolna malé pelichání. Pták ztrácí nejdříve peří na prsou a na kostřeci, později na zádech a na hlavě. Jakmile zjistíme, že peří na hlavě není hladké, ale rozcuchané, je to známka toho, že pelichání brzo skončí. Ocasní pera a letky pták dosud neztratil. Toto „malé“ pelichání trvá obvykle 3 měsíce, než je andulka úplně přepeřená.
Velké pelichání
Probíhá jen u starších ptáků v letních a podzimních měsících. Vyskytují se také případy, že k pelichání dochází i při hnízdění. Starší ptáci ztrácejí nejdříve letky. Pelichající ptáky bychom neměli nechat hnízdit, protože průběžným jevem tohoto pelichání bývá stres. Má-li mít pelichání hladký průběh bez nepříjemných následků, měli by ptáci zůstat v klecích, kde jsou zvyklí. Pelichající ptáky bychom neměli zbytečně rušit a měli bychom je chránit před průvanem. Krmit budeme tím, na co byli ptáci dosud zvyklí, jen trochu zvýšená dávka lesknice se na výměně peří projeví pozitivně. Dostatečný příděl minerálií - především vápníku - je nutný. Chovatelé kanárů vědí, že semena ze salátových okurek svým vysokým obsahem kyseliny křemičité pelichání podporují.
Zástava pelichání
Jedná se o nenormální pelichání vyvolané např. změnou v umístění ptáků, způsobené leknutím (stresem), ke kterému došlo neočekávaně při normálním pelichání. Tomuto druhu pelichání je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Postižený pták trvale ztrácí peří a nemůže správně přepelichat. Tato situace může trvat jeden rok i déle. Tím může dojít k vyčerpání postiženého jedince s následným úhynem. Zvýšením teploty v chovné místnosti lze pomoci ke zlepšení stavu.
