iFAUNA: Články

Jelikož navštěvuji výstavy v Polsku pravidelně a dosti často, velmi jsem se na tuto událost těšila. Především pro jejich celkovou atmosféru, která vždy působí velmi slavnostním dojmem, je každá výstava v Polsku skutečně kynologickým svátkem, který si nenechá ujít mnoho místních obyvatel a na její návštěvu se vydávají celé rodinky ve svátečních „kostelních“ šatech. Mimochodem většinou z kostela, kde absolvovali ranní mše, skutečně také přicházejí, neboť jsou jako národ silně věřící a zejména neděle je celá zasvěcená kostelu, návštěvám příbuzných, hospůdkám a odpočinku, což jim mnohdy ve víkendovém shonu, kdy většinou doháníme resty z uplynulého týdne, můžeme skutečně závidět.

• VJP: pes - TO SAMAKANT ROYAL PLAYBOY
• V1, CWC, r. CACCIB

Nejde jen o samotné posuzování, to je ostatně všude více méně stejné a více či méně objektivní, ale také o doprovodné programy či zejména možnosti občerstvení. Ty tam bývají skutečně nepřeberné. Pravdou je, že ceny jsou většinou poněkud vyšší než u nás, ale když už se rozhodnete investovat do svého žaludku, nemusíte stát dlouhou frontu na kousek klobásy, naopak, máte problém, co si vůbec vybrat.

Předpokládala jsem proto, že se Poláci budou chtít opravdu vytáhnout, když dostali, poprvé v historii polské kynologie možnost uspořádat Evropskou výstavu. Ti si však tentokrát v mnohém zřejmě vzali příklad ze „světového“ Milána a to hlavně cenami za služby, které byly skutečně „západní“ a myslím, že je v mnohém i předčily. Jistě všechny mile překvapila možnost vjezdu autem až k samotným pavilonům, zejména proto, že v blízkosti areálu nebyla možnost parkovat, neboť se nachází v nejrušnějším centru Poznaně. Ovšem požadovaných 40 zlotých, což je v přepočtu asi 350 Kč za vjezd, bylo opravdu hodně. Další překvapení však následovala, přičemž 40 Kč za kávu nebo čaj v kelímku u stánku či 80 Kč za hovězí vývar byla z těch menších.

• AKITA INU: pes - CH. AKEBONO
• V1, CWC, CACIB, BOB, evropský vítěz 2000

Následující mě čekalo při odběru katalogu. Vystavovala jsem dva psy, za které jsem měla předem řádně zaplaceno, jak je zvykem a jak stálo v přihlášce, za jednoho plnou cenu 100 DEM a za druhého „pouze“ 90 DEM. Katalog vydávali pro každý den zvlášť a protože jsem měla tu smůlu a vystavovala ve dvou dnech, měla jsem nárok pouze na jeden z nich. Ale, za to jsem si mohla vybrat který! Druhý jsem si pak musela dokoupit. Vím, že ti vytrvalejší, kteří byli ve stejné situaci nakonec své katalogy vybojovali, ale já si nechtěla kazit hned počátek výstavy, tak jsem to vzdala.

• VJP: pes - FURLONGS ROLL THE DICE RENO
• V1, CWC, CACIB, BOB, evropský vítěz

Počtem přihlášených psů 8700 z 288 plemen, se výstava stala skutečně evropskou. Přivítala i vystavovatele z USA, Kanady či Guatemaly. Celkem výstavu posuzovalo 76 rozhodčích z 20 zemích, z toho pak bylo 30 rozhodčích z Polska. Náš rozhodcovský sbor reprezentovali Jaromír Dostál, Josef Němec a Zdeněk Spolech. Výstava byla umístěna na centrálním výstavišti, které je velmi podobné našemu brněnskému, jen je větší a pravděpodobně i novější. 50 dostatečně velkých výstavních kruhů bylo rozmístěno v jedenácti prostorných halách, ohraničeny židlemi, které tak vytvořily dostatek místa k posazení, a vyloženy zelenými koberci. Rovněž kruh pro závěrečné soutěže byl dokonale připraven a ze tří stran ohraničen tribunami pro diváky, ze kterých byl přehled o celém dění na ploše na rozdíl od SV, kde tato možnost byla minimální. Zajímavostí pak bylo, že soutěže chovných párů a chovatelských skupin probíhaly po skončení posuzování jednotlivců ve stejných kruzích dle vystavovaných plemen a v závěrečném finále se pak předvedli pouze vítězové z těchto jednotlivých kruhů.

Čím se však EV od SV příliš nelišila, byla úroveň cen pro vítěze. Poháry se získávaly pouze za BIG a BIS. CACIB a BOB dostal jen kokardu. Naopak příjemným gestem pak byla skutečnost, že psi, kteří již byli šampióny některé jiné země a zde získali titul CWC (obdoba našeho CAC), získali automaticky titul Šampión Polska. To byl podstatný rozdíl proti SV, kde se ve třídě šampionů titul CAC nezadával vůbec! Poháry pak měli možnost získat také majitelé oceněných psů těch konkrétních plemen, která našla svého sponzora v řadách některé z chovatelských stanic či farem, což je myslím, na tak velké výstavě, rovněž polskou specialitou.

• SHIBA INU: pes - HAGURO NO KATSURYUU GO CHUUOU HAGUROSOW
• V1, CWC, CACIB, BOB, evropský vítěz 2000

Počasí nám po celé tři dny přálo. Bylo poměrně chladno, ale svítilo sluníčko, což bylo v tomto podzimním termínu příjemné. Zapomenutá útrata (bude se šetřit) i mírně hororový zážitek ze zpáteční cesty, kdy jsem se rozhodla vyvenčit své miláčky uprostřed hlubokých hvozdů a tmy a posvítila si na to autem, které pak odmítalo nastartovat (cestovala jsem jako obvykle sama s maminkou), ohodnocení psů uspokojivé, takže celkový dojem z výstavy zůstává velmi dobrý a nezbývá než se těšit na další, třeba právě na tu příští, tentokrát mezinárodní Poznaň 2001, která bývá obvykle hodnocena mými polskými přáteli jako nejprestižnější z celé sezóny.

Na závěr ještě jedna rada. Pokud máte problémy s cestováním na výstavy, pak zde se nabízí jako ideální možnost využití železniční dopravy, neboť hlavní nádraží se v Poznani nachází přesně naproti vstupu na výstaviště a stačí pouze přejít přes silnici. Pokud pojedete autem, počítejte raději s delším časem na cestu, jelikož polské cesty patří pravděpodobně v Evropě k nejhorším a dálnice zde v podstatě neexistují na rozdíl od husté dopravy včetně řepné kampaně v tomto ročním období. Pokud mi stačí na cestu z Ostravy do Prahy 4 hodiny, pak do Poznaně je to minimálně šest přesto, že je to stejných 390 km.