•pokračování z Fauny č. 13/2002
Mláďata teplomilných druhů musíme také udržovat v teple, nejčastěji pomocí ohřívacích lahví. Vždy se naráz odchovávají snáze dvě mláďata než jedno, neboť vzájemný kontakt je rychleji uklidní (neplatí u druhů, majících notoricky pouze jedno mládě).
Zpočátku mláďata pít nechtějí a je třeba použití určitého stupně násilí a dudlík jim proti jejich vůli vnutit. Po čase si zvyknou a není výjimkou, že již pohyblivá mláďata pronásledují chovatele a křikem a šťoucháním se dožadují jídla.
Někdy se stane, že příčinou umělého odchovu je dočasná indispozice samice nebo zhoršená pohyblivost mláděte. Ihned, jakmile dojde k nápravě, se snažíme vrátit mládě k jeho právoplatné matce.
Ošidnou otázkou je náhrada mleziva, což je mateřské mléko, produkované v okamžiku porodu a několik málo dnů po něm. Mlezivo obsahuje protilátky proti zárodkům, s nimiž matka přišla během svého života do styku a představuje důležitou ochranu mláděte v prvních týdnech života. Jeho organizmus totiž neumí ještě protilátky vyrábět a musí se spokojit s jejich pasivním příjmem. Střevo mláděte je také nejprostupnější do několika hodin po porodu a prostupnost pro protilátky pak rychle mizí. Velký význam má proto napojení třeba malým množstvím mleziva, odstříkaným matce, která jinak dostatek mléka nemívá nebo cizím mlezivem, získaným od hospodářských zvířat. Pro kravské mlezivo nemají zemědělci použití (do mlékárny nesmí) a obvykle je vylévají, takže ho rádi věnují pro dobrou věc. Nepodaří-li se mlezivo získat, nezbude, než věnovat prosperitě mláděte zvýšenou pozornost a při náznaku potíží (průjem, dýchací problémy) volat odbornou pomoc.
V době, kdy se mládě začíná zajímat o jinou potravu, mu ji nabídneme a snažíme se ho na ni co nejrychleji převést. Cílem není ani tak ušetření vlastních starostí, jako co nejbližší začlenění mláděte zpět mezi příslušníky svého druhu.
•pokračování ve Fauně č. 15/2002
MVDr. Petr Skalka
