Pokud ano, mohl by vás zajímat návrh na výstavbu chovatelského zařízení, o kterém píše v AZN 1/02 německý chovatel H. Mayer.
V době hnízdění od jara do podzimu jsou pyrurové umístěni po páru ve voliérách velikosti 120 - 250 cm D x cca 70 cm Š x 220 cm V, které jsou instalovány ve zvláštním ptačím domě a v několika sklepních prostorách. Po skončeném hnízdění je většina pyrurů umístěna v prostorných společných voliérách. Mimo dobu hnízdění je možno chovat pyrury společně i s jinými druhy ptáků, dokonce s papoušíčky vrabčími nebo astrildovitými pěvci, neboť jsou jimi tolerováni. Mayer má ve voliéře široké 200 cm nejméně 10 pyrurů, neboť zde je dost prostoru k vyhýbání. Ve smíšené společnosti s jinými druhy, které hnízdí v dutinách se nedoporučuje zavěšovat hnízdní budky, protože lze počítat se šarvátkami vedoucími k poranění.
Sestavování skupin z více druhů pyrurů proběhne většinou bez problémů, když se všichni vybraní ptáci umístí do voliéry současně. To ovšem není vždycky možné. Do již zabydlené skupiny je třeba připojit jednoho nebo několik pyrurů a v takových případech pak v prvním minutách dochází k šarvátkám. Za normálních okolností se ale všechno nejpozději během jedné hodiny uklidní a starousedlíci novým společníkům nevěnují pozornost. Chovatel M. konstatuje, že ačkoliv v jeho chovu dosud k žádnému poranění nedošlo, pro jistotu celý průběh osobně sleduje, aby v případě potřeby ihned zakročil. K odvrácení pozornosti “starousedlíků” od nových vpuštěných jedinců vyměňuje M. často krmení, aby bylo čerstvé, totéž platí o vodě. Dobře se osvědčilo přinášení čerstvých větví na oštipování. Jinak instaluje chovatel M. různé větve - vrby, ovocné dřeviny, čerstvé borové chvojí, které podle potřeby obnovuje. Tímto způsobem také odvádí pozornost pyrurů od nadměrného oštipování latí a trámů konstrukce voliér, ke kterému proto někdy vůbec nedochází.
Pokud jsou umisťovány chovné páry pyrurů v sousedících voliérách, je nezbytné, aby bylo všude zdvojené pletivo. Ptáci jako hnízdní rivalové se i přes pletivo napadají a když není pletivo zdvojené, dochází k závažným poraněním.
Aklimatizované nebo již zde odchované pyrury lze chovat ve venkovních voliérách i přes zimu. V takových případech je zcela nezbytné, aby byly ve voliérách umístěny trvale hnízdní budky, kde by mohli pyrurové přenocovat. Chovatel H.M. uvádí, že v jeho chovu přezimuje někdy až deset pyrurů různých druhů společně v jedné budce, která má plochu 20 x 20 a to i v případech, že ptáci mají ve voliéře k dispozici i deset budek.
Zpracováno podle AZ 1/02 (s. 13).
