V časopise AZN 8/98 píše známý autor B. Lietzov na toto téma zajímavé pojednání. Přesto, že byl tento námět ve zpravodaji Fauna vícekrát diskutován, je možné, že bude některými čtenáři znovu se zájmem přijat.
Papoušky, které chováme, je samozřejmě možné udržet na živu podáváním suchých zrnin, ale když obsahuje směs zrniny s vysokým obsahem tuků (např. slunečnice, kardi, semenec, niger, lněné semeno, ořechy, semeno dýně i salátu) je pouze otázkou času, kdy dojde k vážnému poškození jater. Je třeba dodat, že ani směsi zrnin s nízkým obsahem tuků nejsou dlouhodobě postačující.
Stravitelnost zrnin a obsah vitamínů můžeme ovlivnit máčením, bobtnáním a nakličováním. Negativní zkušenosti při těchto pracech lze výlučně přičíst navrub nesprávného postupu (příliš dlouhá doba máčení, nedostatečné proplachování, vysoké teploty v průběhu klíčení, malá hygiena, ale také opožděné odstraňování zbytků zrnin z voliéry).
Při procesu klíčení se oleje, tuky a škroby mění především na jednoduché cukry, které může téměř bezezbytku organismus přijmout a tak podstatně ulehčit trávení. Bílkoviny se mění na esenciální aminokyseliny. Z toho je zřejmé, že směs naklíčených semen může obsahovat více druhů s tukem, než směs suchých semen.
Obsah vitamínů se zvyšuje. Např. u pšenice stoupne obsah vitamínu B až na 65 %, vitamínu E o dobrých 100 % a karotenu téměř o 200 %. Podobně příznivě se zvyšuje obsah minerálních látek.
Chovatelé mají různé názory na délku doby máčení zrnin a dokonce odborná literatura doporučuje 24 i více hodin. Autor příspěvku L. prováděl ve svém chovu pokusy s použitím normální vody z vodovodu o teplotě 16 až 20 stupňů C. Zpočátku měnil vodu každou hodinu (po dobu šesti hodin), dále měnil vodu 3x po dvou hodinách, poté každých 12 hodin až do celkové doby 48 hodin máčení. Tato dlouhá doba byla volena jen proto, aby bylo možno ověřit schopnost zrnin v přijímání vody. Bylo zjištěno, že delší doba než 6 hodin k máčení nutná není. Jako nejvhodnější pro většinu chovatelů lze označit dvanáctihodinovou dobu máčení.
Tedy 6-12 hodin máčená semena se důkladně propláchnou, nasypou se do cedníku a ten se umístí na hrnek, na jehož dně je trochu vody, ale té se cedník nesmí dotýkat. Od spodu tedy může působit pouze vzdušná vlhkost. Po 12 hodinách (případně dříve) se zrní znovu propláchne. Podle druhu semen a podle teploty v místnosti se po 24 až 48 hodinách objeví klíčky. Drobnochovatel pro svoji potřebu vystačí se třemi až čtyřmi cedníky ke krytí potřeby svých chovanců. Takto získané naklíčené zrní se dává ptákům do klece na miskách jen v nízkých vrstvách.
Které druhy zrnin se nakličují je zcela odvislé od toho, pro který druh ptáků jsou určeny. Což je samozřejmé. Podíl naklíčených zrnin na celkovém množství denní spotřeby krmiva může v době příprav na hnízdění a odchov mláďat činit 40-60 %, v období klidu však maximálně 15 %. Je zcela samozřejmé, že kromě zrnin naklíčených a suchých se ptákům dává proso v klasech, ovoce, zelenina a zelené všeho druhu zcela průběžně.
