Po astrildech rudokřídlých je tento astrild dalším druhem z rodu Pytilia, který mě zaujal a rozšířil můj chov. Pár o kterém bude řeč jsem vpustil koncem dubna letošního roku do velkých propojených klecí - 140 x 80 x 60 cm a 130 x 80 x 60 cm v chovné místnosti. Vyjmutím oddělovacího rámu s pletivem mně tak vznikl prostor 270 x 80 x 60 cm. (V tomto prostoru odchovávám i papouščí amady). Na zadních a bočních stěnách byly upevněny borové větve, zavěšeno několik budek z překližky a proutěných kukaní (košíčků). Na dno jsem nasypal písek a položil podél celé zadní stěny drny střídavě s nízkou a vysokou trávou hlavně proto, že jsem k astrildům rudočelým vpustil jeden pár astrildů černohrdlých koroptvích. Ti byli zpočátku aktivnější a brzy stavěli mezi drny hnízdo ze sisálu. Vždy jsem však našel po několika dnech jejich hnízdo rozebrané nebo ušlapané a ke snůšce nedošlo. Astrildi rudočelí byli spolu poprvé a trvalo téměř měsíc, než začali se stavbou hnízda. Vybrali si k tomuto účelu proutěný košík (kukaň) v pravém horním rohu, který ani nebyl obklopený větvemi. Koncem května jsem při kontrole zjistil první vajíčko. Od té doby jsem kontrolu hnízda neprováděl. Na jeho stavbu spotřebovali malé množství sena a několik bílých pírek. Na snůšce seděla převážně samička. Dobu líhnutí bylo možno odhadnout podle chování ptáků. Samička začala prohledávat celou dlouhou klec a její místo zaujal sameček. Na výběr měla více druhů suchého prosa: zelené, bílé, žluté, mohár, vymlácený červený senegal a směs Prestige pro drobné exoty. Dále denně klas naklíčeného červeného senegalu nebo čumízy. V misce drobné rozmrazené mravenčí kukly, vaječnou míchanici (občas smíchanou s drcenými granulkami Nutribild), několik moučných červů a nelétavé octomilky. Zjistil jsem, že o mravenčí kukly zpočátku neměli astrildi zájem a do moučných červů jen sem tam zobli. Samička sbírala především nelétavé octomilky a proto jsem jich začal předkládat větší množství. Také brala trochu vaječné míchanice. Samec prudce vylétával z hnízda, jakmile mě spatřil v blízkosti. A tak se stalo, že asi čtyřdenní mládě strhnul s sebou. Naštěstí jsem si toho brzy všimnul a do hnízda jsem ho včas vrátil. Při návratu do hnízda zakryl samec vletový otvor bílým pírkem, které přinesl v zobáku. I v dalších dnech vletový otvor zakrýval, pokud peří v kleci našel, nebo alespoň donesl stéblo trávy. Mláďata tohoto druhu ptáků mají po vylíhnutí tmavou kůži, stejně jako astrildi rudokřídlí. Ještě ve stáří mláďat 10 až 14 dnů je samec zahříval alespoň v ranních hodinách. Venku bylo deštivé počasí a tak jsem mohl zpestřit jídelníček smýkaným hmyzem, teprve když byla mláďata starší a počasí se umoudřilo. Postupně rostla spotřeba naklíčeného senegalu v klasech a konečně také rodiče začali sbírat drobné mravenční kukly. Moučné červy stále je rozhazovali. Předkládaný ptačinec žabinec zůstával bez povšimnutí. Zda mláďata žijí a rostou jsem zjiščoval jen občas svícením baterkou do hnízda. Stačilo, že jsem uviděl pohyb stébla nebo pírka a tím se ujistil, že mláďata žijí. Začátkem července vylétlo první mládě a po třech dnech druhé. Jedno vajíčko nebylo oplozené. Nyní opět vzrostla spotřeba naklíčeného senegalu a pomalu jsem snižoval dávky hmyzu, jelikož rodiče už krmili především semeny. Asi čtrnáctý den po vylétnutí mláďat obsadili astrildi rudočelí jiný proutěný košíček (kukaň). Tentokrát uprostřed klece na její zadní stěně zasedli na čtyři vajíčka. Mladé nebylo nutné oddělit a ponechal jsem je stále s rodiči. Po čtrnácti dnech sezení se vylíhla mláďata ve druhém hnízdě. Opět jsem prováděl kontrolu pouze rozsvícenou baterkou ze vzdálenosti 0,5 až 1 m.
Samička seděla velice pevně do vylíhnutí potomků. Nyní převzal její roli samec a zahříval mladé po celý den. Přestal je zahřívat asi desátý den po vylíhnutí. Nejmenší mládě jsem našel zřejmě ušlapané pod hnízdem asi pátý den. Potom ještě sedmý den po líhnutí jsem našel nakrmené mrtvé mládě pod hnízdem. Nevím, jestli vypadlo nebo bylo vyhozeno rodiči. 23. srpna vylétlo jediné, ale silné mládě (dvacátý den po líhnutí). Toto druhé hnízdění probíhalo podobně jako první. Pouze prvních čtrnáct dní po líhnutí jsem podával více smýkaného hmyzu.
Kroužkování mláďat je možné hned po vylétnutí kroužkem s vnitřním průměrem 2,75 mm. I náročnější astrildy lze odchovávat v klecích v chovných místnostech. Musíme již však věnovat dostatek péče a veškerou i živou potravu předkládat v rozumném množství vícekrát během dne.
Důležité je sestavení párů z více jedinců. Ptáky po prvním neúspěchu neprodávat a najít jim jiného vhodnějšího partnera nebo prostředí.
Poznámka:
Jménem redakce zpravodaje Fauna děkuji panu P. Malinskému za velice zajímavý článek. Popisované události dokazují, že pan Malinský je skutečný chovatel, který dělá svoji práci poctivě a má zájem se o dosažené výsledky podělit s našimi čtenáři. Těším se na další dobrou spolupráci.
V dohledné době napíši informativní článek o astrildech rodu Pytilia všeobecně, později se budu věnovat též jednotlivým druhům.
