1. Jedna z mých želv nádherných - samice (délka karapaxu 18 c m), byla chována společně s ostatními želvami v prostorném akvateráriu. Letos poprvé, po zazimování, které jsem ukončil v dubnu, jsem želvy umístil do venkovního výběhu s bazénem. Vše se zdálo být v pořádku, až na zmiňovanou želvu, která mě udivovala svou robustností. Připadala mi nafouklá. Hlavu nemůže schovat do krunýře, protože kůže na krku je oteklá. Stejně tak i končetiny, obzvlášč zadní, které vypadají jako polštářky. Také kůže na bocích, jindy schovaná pod plastronem, leze vyboulená ven. Při doteku těchto částí prstem se želva snaží schovat do krunýře, zřejmě jí to působí bolest. Na pohmat jsou nohy a kůže na krku a bocích měkké, jakoby uvnitř byl vzduch. elva se zdržuje ve dne i v noci na souši, do vody leze jen při krmení. Potravu přijímá normálně, snad jen není tak dravá jako dříve. Veterinář píchl želvě injekci (název jsem bohužel zapomněl), která by měla zastavit hnilobný proces v těle želvy (předpokládal vnitřní zranění po pádu nebo zadrženou snůšku). Stav želvy se ani po druhé injekci, která byla opakována po týdnu, nezlepšil. Vyšetření trusu zatím nebylo provedeno. Co může být příčinou těchto obtíží? Dá se tato nemoc léčit?
2. Zajímalo by mě, jak to je s příbuzenským pářením u laboratorních potkanů. Můžu spolu spářit otce-dceru, matku-syna, bratra-sestru atd., aby potomstvo bylo zdravé a plodné? Dá se tímto způsobem z členů jedné rodiny sestavit prosperující chov?
1. Na základě popisu je velmi obtížné se k danému problému vyjádřit. Doporučoval bych provedení punkce otoku na zadní končetině k určení, jde-li o otok naplněný plynem, vodou, hnisem, což by mohlo pomoci při další diagnostice onemocnění. Každopádně pro bližší určení choroby je nutný rozbor krve (trusu, hnisu odebraného punkcí).
S ohledem na popisovaný zásah veterináře se dá teoreticky usuzovat na bakteriální infekci, což by se uvedeným rozborem dalo potvrdit či vyvrátit a zároveň by bylo možné na specializovaném pracovišti určit rod (případně druh) bakterií a rovnou otestovat původce nemoci na léčbu antibiotiky.
Sám bych uvažoval nákazu kokobakteriemi rodu Aeromonas, pravděpodobně Aeromonas hydrophila, které se vyskytují ve sladkých vodách s organickými nečistotami (viz. zahradní bazének). Jejich různé kmeny jsou různě virulentní a způsobují septikémie studenokrevných obratlovců provázené otoky s pozdějším krvácením do kůže a úhynem. Některým kmenům však podléhají pouze zvířata již jinak oslabená. Záleží však také na míře znečištění a tím i pomnožení, vedoucí k zasažení jednotlivců nebo většího množství individuí. K léčbě se užívá chloramfenikol či tetracyklin.
Musím však uvést, že nejsem veterinář a tento odhad je pouze teoretizující. Doporučoval bych kontaktovat některé specializované pracoviště, případně veterinárního lékaře nejbližší ZOO, protože jakékoliv odhady bez průkazného vyšetření želvy, zůstávají pouhou sázkou do loterie.
Doporučené kontakty:
MVDr. Z. Knotek CSc.
I. interní klinika - oddělení plazů
Palackého 1-3
612 42 Brno
Tel.: 05/41 56 23 82, 05/ 41 32 11 07, linka 704
MVDr. P. Kočí
Slunečná 2257
544 01 Dvůr Králové n. L.
Tel.: 0437/3847, 0437/5179
MVDr. Vopršálek
Rybalkova 15
100 00 Praha 10
Tel.: 02/24 25 34 31
ZOO Olomouc
ředitel Ing. Z. Slavotínek
Tel.: 068/53 85 348
ZOO Ostrava
ústředna
Tel.: 069/62 41 269
2. Pokud je plemenitba provázena přísným výběrem chovných zvířat (s ohledem ke zdravotnímu stavu a vytčenému cíli) pak proti ní nelze nic namítat (platí i pro ostatní živočichy). Naopak v celé řadě případů (zvláště pro laboratorní lékařské účely) je genetická příbuznost velkého počtu zvířat nutná - vyloučí se tak při pokusech řada statistických chyb vznikajících různou vnímavostí různých jedinců. V tomto případě se snažíme o chov jedné chovné linie (kmen jedné krve), což dobře znají chovatelé výstavních andulek, kanárů, apod.
Např.: Z. Veger - Chováme andulky 1979 - str. 81 - Vytváření vlastní chovné linie.
W. Wiener - Kanáři a jejich kříženci 1981 - str. 89 - Největší chybou je, když si někdo na nějaké výstavě koupí jednoho krásného ptáka a někde jinde se k němu snaží získat partnera... To by narušilo tzv. „zpěvné kmeny"...
W. Wiener - 444 rad pro chovatele cizokrajného ptactva 1987 - add. 241 str. 141 - ...liniový chov... Je to způsob úzké příbuzenské plemenitby, při které se koncentrují určité sledované vlohy...
Šiler, Fiedler - ABC genetiky drobných zvířat str. 40
A ačkoliv se uvedené citace týkají exotických ptáků, dají se v daném případě bez problémů generalizovat, protože i v přírodě dochází k vytváření částečné izolace populací, jejichž uzavřené komunity a přírodní výběr se všemi svými průvodními selekčními vlivy (námluvy, souboje, dravci, parazité, nemoci, vlivy počasí aj.) vedou nakonec k vytváření kmenů a linií (v širším smyslu toho slova), tedy ke vzniku poddruhů a druhů. V zajetí je však nutné, aby selekční tlak vytvářel sám chovatel.
Přeji mnoho chovatelských úspěchů.
