V těchto dnech se rokycanským ochráncům přírody podařilo pozorovat návrat jednoho z posledních opeřenců, kteří k nám přilétají z jihu – rorýse obecného, který se na Rokycansko zpravidla vrací v prvních májových dnech.
Rorýsi jsou o něco větší než vlaštovky, ale mají dlouhá srpovitá křídla a jsou celkově černí. Zblízka lze rozeznat jen světlejší hrdlo. Jejich plachtivý let se střídá s rychlými údery křídel. Svůj život tráví většinou ve vzduchu, kde loví hmyz. Dostane-li se na zem, není schopen sám vzlétnout. Hnízdí především ve škvírách ve zdech, kde oba partneři staví jednoduché hnízdo z peří a stébel, které najdou ve vzduchu. Samice koncem května snáší zpravidla dvě bílá vejce, z nichž se líhnou po devatenácti dnech mláďata. Ta zůstávají v hnízdě asi šest týdnů.
Kromě nich pozorují rokycanští ochránci přírody v těchto jarních dnech celou řadu dalších neméně zajímavých druhů, z nichž některé lze považovat za vzácné. Již delší dobu se na Kařezských rybnících zdržuje volavka bílá, v Oseku a na Klabavské nádrži jsme pozorovali rybáky obecné a dokonce i dudka chocholatého. V blízkosti Litohlav se vyskytují sluky lesní a motáci pochopi. Kromě toho je zde již i celá řada méně vzácných opeřenců, např. vlaštovky, jiřičky či několik druhů pěnic. Lidem sympatičtí čápi se k hnízdění připravují v Oseku a v Mirošově, zatímco tradiční hnízdo ve Zbiroze zatím zeje prázdnotou, i když se zde samotný čáp občas objeví. Každopádně jaro je již v plném proudu, což je ostatně znát nejen v přírodě, kde již hnízdí celá řada ptáků a savci vyvádějí svá mláďata, ale i v záchranné stanici živočichů. Zde je možno vidět hnízdící sovy pálené, mláďata zajíců i mláďata kachen divokých, která se vylíhla přímo ve stanici. I přesto, že zde probíhají kompletní úpravy areálu, lze toto ojedinělé zařízení navštívit a dozvědět se řadu zajímavých informací o dění v přírodě nebo si odnést celou řadu zajímavých propagačních materiálů zaměřených na ochranu přírody a živočichů v ní.
text a foto: Pavel Moulis
