V naší přírodě se můžeme setkat s celou řadou volně žijících zvířat a nemalou pozornost věnujeme ptákům, kteří nás lákají svou početností, pestrostí či nápaditým zpěvem. Důležitou součástí snah o ochranu ptáků je zvyšování jejich hnízdních možností.
Hnízdní budky musí však splňovat řadu požadavků. Jednak v nich musí mít ptáci dostatečný prostor, což je důležité zejména v období hnízdění, kdy mají ptáci mláďata. Z velmi důležitých parametrů je velikost vletového otvoru, který se odvozuje od druhu, pro který je budka určena a zamezí vniknutí jiným ptákům.
Zavěšením budek na správné místo, by ale naše pomoc neměla zdaleka končit. Proto, aby se naši opeřenci do budek pravidelně vraceli, bychom je měli každoročně čistit. Z tohoto důvodu je otevíratelnost budky jedna z dalších důležitých parametrů. Mezi způsoby otevírání zmiňme: boční, přední nebo střešní otevírání.
Budky zavěšujeme na vhodných místech v dostatečné výšce. Při výrobě budek, bychom neměli zapomínat na zvolení vhodného materiálu o správné tloušťce (min. 20 mm), aby budka poskytovala dobré tepelné vlastnosti a pevnost. Silnější budka samozřejmě životnost budky prodlužuje.
V našich parcích a zahradách se můžeme setkat s celou škálou typů. Mezi nejčastější patří tzv. sýkorníky. Kromě sýkor zde zahnízdí i lejsek či brhlík. Rozměry tohoto typu by měly být asi 12×14×25 cm s vletovým otvorem 28–34 cm.
Hnízdní budka s vnitřní mezistěnou pro sovu pálenou
Na procházce v lese nebo větších parcích se můžeme setkat s tzv. sovníky. Jsou určeny pro sovu pálenou (Tyto alba) a sýčka obecného (Athene noctua). Jde o budky, které mají uvnitř mezistěnu. Budka by měla mít rozměry 60×100×50 cm s vletovým otvorem o výšce asi 18 cm a šířce 12–14 cm.
Ptačí budky jsou asi nejrozšířenějším prostředkem používaným pro ochranu ptactva. Měli bychom mít však na paměti, že jde o řešení náhradní a hlavním cílem by měla být ochrana přirozených hnízdišť v přírodě.
text a kresba: Gillar Karel
