Holubi kukaččí (Macropygia unchal) mají svůj domov v jižní Číně, Malajsii, Vietnamu, Laosu a na indonéských ostrovech Sumatře a Jávě. V tomto teritoriu vytváří tři poddruhy. Předností tohoto druhu holubů je poměrně výrazný pohlavní dimorfismus u dospělých ptáků, což je patrné na přiložených fotografiích.
Holubice má výraznější příčné pruhování od volátka až po břišní partii. Holub má v těchto místech pouze náznaky pruhování a na krku a pod volátkem má peří zelenavý lesk. Čelo a temeno hlavy má světlejší, zatímco holubice má peří na hlavě tmavší. Křídelní krovky jsou u holuba i holubice hnědé, se světlejším lemováním. Břicho je žlutohnědé. Ocasní pera jsou poměrně dlouhá, ze spodu jsou šedomodrá, shora hnědá. Duhovka je oranžově žlutá, zobák je černý. Nohy jsou masově červené, s rohově zbarvenými drápky. Hmotnost je uváděna mezi 250–340 g. Vzhledem k dlouhým ocasním brkům působí dojmem poměrně velkého holuba. Jeho délka je kolem 40 cm.
Vzhledem k rozměrům holubů je vhodné je chovat ve voliérce. Já jsem je choval ve voliéře o rozměrech 180 cm (v), 150 cm (h), 100 cm (s). Tento prostor jim plně vyhovoval, poněvadž se zde úspěšně rozmnožovali.
Na hnízdění jsem holubům kukaččím předkládal košík o průměru 25 cm a umístil jsem ho do odlehlého rohu voliéry, přibližně 25–30 cm od stropu. Před hnízdo jsem dával buďto laťku nebo husté borovicové větve, aby holubi při sezení měli pocit bezpečí.
Holubice tohoto druhu snáší pouze jedno bíle zbarvené vajíčko. Inkubace trvá 17 dnů a v sezení se střídají, tak jako u většiny holubovitých ptáků, oba partneři. Holoubátko opouští hnízdo asi ve třech týdnech a rodiče o ně ještě nejméně další dva týdny pečují, než je schopno samo přijímat potravu.
Holuby kukaččí jsem krmil směsí pšenice, slunečnice, kardi, řepky, prosa, kukuřice a v době hnízdění vaječnou míchanicí. V oblibě měli vařenou rýži, kterou jsem jim podával v dávce jednu čajovou lžíci na kus a den.
Stejně jako u všech ptáků chovaných v zajetí je důležité podávání vitamínů (především A, D3, E a skupiny B) a minerálních látek (především vápníku) a některých důležitých stopových prvků (mangan, jod a podobně).
Důležitá je nezávadná pitná voda a čistý písek, který usnadňuje holubům rozmělňování potravy v žaludku.
Tito holubi, vzhledem k místu výskytu v přírodě, musí naši zimu přečkat ve vytápěném prostoru (postačuje 15–10 °C). Mimo zimní období jim prospěje pobyt v zahradní voliéře. Mimo výše uvedeného druhu holubů kukaččích existují ještě další druhy kukaččích holubů, které se od sebe liší zbarvením peří, případně velikostí. Jsou to například holubi kukaččí Macropygia amboinensis, Macropygia nigrirostris, Macropygia ruficeps, Turacoena manadensis a některé další.
