Vyhublost koček je způsobena nedostatkem potravy, nemožností přijímat krmivo nebo nechutenstvím při onemocnění. Přemnožené venkovní kočky v určitém prostoru mají nedostatek kořisti, potom slabší, méně se prosazující jedinci jsou odstrkováni a zahánění a mohou uhynout hladem. Je to vlastně přirozená regulace populace, kdy přežívají jen zdatní, progresivní jedinci.
Některé kočky v domácnosti jsou natolik vybíravé a mlsné, že přijímají jen některé krmivo nebo jen v omezeném množství. Málokdy jsou takovéto kočky vyhublé, spíše jen štíhlé. Stavba těla i štíhlost je podmíněna také geneticky, mnohdy je zapříčiněna prodělanou chorobou nebo špatnými podmínkami v mládí, často je zcela individuální bez možnosti zjištění příčiny.
Kachexie velmi starých koček je zapříčiněna snížením využíváním živin z potravy. Takové kočky i při nadměrném příjmu krmiva výrazně hubnou, ztrácí svalstvo hřbetu i obličeje, obvykle trousí velký objem nedostatečně strávené potravy.
Kachexii je nutno řešit podle vyvolávající příčiny. Nechutenství vyvolané onemocněním s uzdravením vymizí. Kočky dlouhodobě strádající nedostatkem krmiva je nutno krmit nejprve v malých dávkách a častěji, nelze náhle podat velké množství krmiva, které kočka příjme. Zažívací aparát hladovějící kočky nedokáže potravu najednou zpracovat a adekvátně využít.
Horší výživný stav jinak zdravých mlsných koček nebo koček omezeně přijímajících krmivo lze řešit podáváním krmiv s vysokou koncentrací lehce stravitelných živin v malém objemu krmiva. Mnohdy se příjem stravy zlepší v konkurenci s jinými kočkami nebo zvířaty nebo po podávání digestiv, které doporučí zvěrolékař.
V jednotlivých případech je nutno zvážit, zda je štíhlost pro kočku negativem nebo jestli se jedná o pro ni fyziologický stav. Nepříjemná je štíhlost u těch plemen koček, kde je zavalitost ( ne obezita) nebo mohutnost plemenným znakem.
