Na úvodní stránku
  Archiv     Inzerce     Vet. ordinace     Pokec     Kredit     Literatura     Atlas psů     Tištěná Fauna     Reklama  

Číslo: 4/2003
Obsah čísla:
Lasiodora striatipes
Zásady chovu: PYTHON MOLURUS BIVITTATUS, krajty tmavé - 2. část
CHOV OBOJŽIVELNÍKŮ
“Volný” chov leguánů zelených
51. Světový šampionát ptactva (severní polokoule) AMIENS 2003
Krmím topinambury
STEHLÍK OBECNÝ - Carduelis carduelis Linaeus
Rudoušek karmínový
ORNITA 02 - Slovensko
Výstavní andulky 2002
Zajímavosti z chovatelské praxe
Starověký holubník
Vlaška
Agility - jak na to?
Dostihy chrtů v roce 2002
Dostihový kalendář 2003
Stopování se psem
TEST KE KÁVĚ aneb “Vyznáte se v kynologii?”
Zevní parazité koček - pokračování
Poslední Zpravodaj KCHBK?
Bez kopyt není koně (2. část)
Chováte quartera?
Miniprasátka – noví domácí mazlíčci
Vzácný párek motáků pilichů spatřen u Litohlav
Úsměvy ze ZOO














Vlaška

Patří mezi lehká nosná plemene hrabavé drůbeže. Vlašky byly šlechtěny ve Spojených Státech Amerických a současně také v Evropě. Do dnešní doby bylo vyšlechtěno víc než dvacet barevných rázů vlašek a to jak s listovitým hřebenem, tak i s růžicovitým hřebenem. Ten se hodí hlavně do vyšších poloh podhorských oblastí, protože v zimě není tak náchylný k omrzlinám jako hřeben listovitý. Vlaška není vhodná do velkovýrobních podmínek, za to se velmi dobře uplatňuje v malochovech s většími výběhy. Kuřata vlašek se velmi dobře odchovávají a dobře se opeřují. Jedinci barevného rázu koroptví, rodobarvá a modrožíhaná jsou nositeli colorsexingového faktoru opeření, což umožňuje u jednodenních kuřat rozlišit kohoutky od slepiček. U kohoutků rodobarvých a koroptvích vlašek úhořovitý pás táhnoucí se od kořene zobáčku až po ocásek se na temeni přerušuje, kdežto u slepiček je celistvý. Kuřátka budoucích slepiček jsou tmavší, kdežto kohoutci jsou světlejší. U barevného rázu modrá žíhaná se kohoutci líhnou celí černí a mají na temeni a částečně v záhlavní bílou skvrnu. Tento znak se přenáší i na potomstvo při křížení slepiček modré žíhané vlašky s kohouty, kteří jsou nositeli zlatého faktoru “s”.


• 0,1 vlaška černobílá

Základní znaky exteriéru: kohout má širší hlavu zdobenou buď listovitým nebo růžicovitým hřebenem. Listovitý hřeben má 5 - 7 zubů. Zobák je hrubý, mírně zahnutý, středně dlouhý a žlutý. Barva očí závisí na barevném rázu. Tvář je hladká, ušnice bílé se smetanovým nádechem, bradové laloky jsou středně velké. Středně vysoké běháky jsou u všech barevných rázů žluté barvy. Bohatý je jak krční, tak i sedlový závěs. Ocas je rovněž mohutný a dobře vyvinutý. Slepička má vejcovité tělo a bažantí ocas.

Kromě velkých vlašek byly vyšlechtěny i vlašky zdrobnělé, opět v mnoha barevných rázech s hřebenem jak listovitým, tak i růžicovitým.

Užitkové vlastnosti: hmotnost kohouta velkého plemene se pohybuje od 2,2 do 2,6 kg, u slepice 2,0 - 2,4 kg. Roční snášku udává vzorník z roku 1986 160 - 200 vajec, přičemž nejvíce vajec snášejí vlašky koroptví. Bílá vejce mají hmotnost kolem 55 gramů. Hmotnost kohoutka zdrobnělé vlašky udává vzorník 0,9 kg, u slepičky 0,8 kg. Zdrobnělé vlašky snášejí kolem 130 asi 35 gramových vajíček s bílou skořápkou za rok.

Některé barevné rázy vlašek s listovitým hřebenem: koroptví, zlatokrká, stříbrokrká, rodobarvá, černá, zlatá, černobílá, modrá žíhaná, bílá, modrá, červeno-sedlová, oranžová. S růžicovitým hřebenem: černá, zlatokrká, stříbrokrká, žlutá, bílá, modrá žíhaná.

text a foto: Dana Vlčková
 
Copyright © 1999 - 2005 FAUNA s.r.o. | PS 51, Brno 635 00 | E-mail: [email protected]
Publikování nebo šíření obsahu iFAUNY je bez písemného souhlasu redakce zakázáno.

Tech. realizace: FORMsoft | E-mail: [email protected]