Na úvodní stránku
  Archiv     Inzerce     Vet. ordinace     Pokec     Kredit     Literatura     Atlas psů     Tištěná Fauna     Reklama  

Číslo: 8/2002
Obsah čísla:
Zamyšlení nad rozvojem chovu sklípkanů
Moje zkušenosti s krajtou královskou
Chameleon kobercový
Aligátor severoamerický
Cirkovirová infekce papoušků (PBFD) v České republice a jak jí předcházet
Česnek pro zdraví
Vzácný pyrura žlutokřídlý
Seriál o amadách: AMADA PERUÁNSKÁ
Úvahy o krmení
Papoušek žlutoramenný
Netradiční zelená krmiva
INDICKÝ PÁVÍK
Čeští staváci na prahu tisíciletí
Výkonnostní třídy ve sportovní kynologii (ČKS)
ERDELTERIÉR - AIREDALE TERRIER
Pes a zvířata
Amyloidóza
Rozmnožování králíků
Niekoľko faktov o fretkách II.
Můj život s NU-NU myškami
Život jedné kozy
Jak nakládat koně
Naučte se o nás starat: Březost některých zvířat














Moje zkušenosti s krajtou královskou

(Python regius)

Pro svoji barevnost, malou velikost, mírnou povahu a menší náročnost se stala velmi častým chovancem terárií.

Před 4 roky jsem si zakoupil 2 mláďata (pár) z dovozu. Hadi došli bezpečně dráhou a byli překrásní. Bohužel se vyplnily moje obavy, které jsem získal při pročítání literatury o tomto hadovi. Šlo o obavy z přijímání potravy, což bývá u krajt královských poměrně častý jev. Moje krajty nejevily zájem o žádný druh potravy. Pokoušel jsem se předkládat nejrůznější hlodavce, vytvářel jsem nejrůznější úkryty a pokoušel jsem se měnit podmínky v teráriu (teplota, vlhkost). Vše marně. Znovu jsem pročítal dostupnou literaturu a přemýšlel, kde se stala chyba. Jelikož šlo o mláďata, začal jsem řešit dilema - jak dlouho mám čekat s násilným krmením? Přežijí delší půst? Nebude to mít vliv na jejich růst a vývoj? Po dvou měsících marných pokusů s nabízením potravy jsem již nevydržel a se strachem o své chovance přistoupil k násilnému krmení. Násilné krmení krajt pro mě nebylo lehké, jelikož jsem do této doby krmil násilně spíše různé užovky a “slabší” hady. Krajty se urputně snažily potravu vyvrhovat ven. Nakonec jsem získal praxi a násilné krmení mi již nedělalo takové problémy.

Jedna z krajt začala po 7 měsících samostatně přijímat potravu (pouze myši, vše ostatní dodnes odmítá), ale druhá byla i nadále krmena násilně. Jelikož jsem byl nucen odjíždět častěji mimo domov, o nežeroucí krajtu projevil zájem můj kolega, který měl dostatek času i zkušeností s hady a násilným krmením vůbec, rozhodl jsem se mu krajtu prodat. Při sondování jsem zjistil, že se jedná o dva samce. Později jsem zakoupil u nás ve zverimexu samičku krajty královské, o které jsem věděl, že bez problémů přijímá potravu. V té době byla asi o 10 cm delší než můj samec. Velmi mě zaujal její apetit, protože přijímala všechny nabídnuté hlodavce ve velkém množství, zatímco můj samec stále pouze myši a to v průměru 1 kus za měsíc.

Tento pár krajt královských chovám v teráriu 120 x 60 x 60 cm s podkladem hlinitého písku. Dále je v teráriu vodní nádrž (nízké akvárium), kterou hadi téměř nevyužívají, různé kameny, kořeny a vlhký rašeliník, do kterého se téměř pravidelně hadi stáčí před svlékáním. Terárium je vytápěno 40 W žárovkou, pod kterou proleží obě krajty většinu času.

Obecně bych o svých krajtách mohl říci, že to jsou poměrně málo pohybliví hadi, kteří většinu času proleží pod žárovkou a pouze v době před svlékáním vyhledávají vlhký rašeliník. Při dodržení základních podmínek a překonání problémů s přijímáním potravy se stávají bezproblémovými chovanci.

Bohumil Stejskal, DiS
 
Copyright © 1999 - 2005 FAUNA s.r.o. | PS 51, Brno 635 00 | E-mail: [email protected]
Publikování nebo šíření obsahu iFAUNY je bez písemného souhlasu redakce zakázáno.

Tech. realizace: FORMsoft | E-mail: [email protected]