Na světě žije zhruba 25 000 druhů švábů, z toho ve střední Evropě jen 10. Pro krmné účely se ve větší míře používají 4 druhy. Mezi ně patří: šváb argentinský (Blaptica dubia), šváb americký (Periplaneta americána), šváb obecný (Blaptta orientalis), rus domácí (Blatella germanica). O prvních dvou nejčastěji chovaných druzích se rozepíši podrobněji.
Šváb argentinský - jak už český název prozrazuje, pochází z Argentiny. Je to nejoblíbenější krmný šváb, jak pro terarijní živočichy (svou chutí), tak pro chovatele (patří totiž mezi druhy nelezoucí po skle). V dospělosti dosahuje délky až 4 cm. Samci bývají štíhlejší a na rozdíl od samic mají křídla, které ale podle mého pozorování nepoužívají (je možné, že někteří chovatelé mají jiné zkušenosti). Je to ovoviviparní druh, samice zadržují ootéhu v těle až do líhnutí nynf o velikosti 3-4 mm. Nejvhodnějším chovným zařízením jsou celoskleněná akvária jakýchkoliv rozměrů. Na dno můžeme dát 1-5 cm rašeliny, není to však nutné, mnozí chovatelé používají čisté dno. Jako úkryty mohou sloužit zmačkané noviny a kůra, mně se nejvíce osvědčily proložky od vajec, které můžeme pokládat jak na ležato, tak na stojato. Teplotu vyžadují jako většina švábů vyšší, okolo 25 až 30 st. C. Jako potrava slouží otruby, různé šroty, suchý chléb, piškoty, popřípadě speciální krmiva pro šváby, která obsahují potřebné minerály a vitamíny. Pokud švábům nemůžeme zajistit dostatek ovoce a zeleniny, je nezbytné umístit do chovné nádoby napáječku, vhodná je i miska s mokrým molitanem.
Šváb americký - přestože se nazývá šváb americký, jeho původní domovinou je severní Afrika. Patří mezi nejčastěji chované šváby. Terarijní zvířata ho nemají moc ráda pro jeho zápach, ale po čase mnohá přivyknou. Jako většina švábů umí lézt po skle. Obě pohlaví jsou okřídlená a navíc jsou velmi dobrými běžci, proto jimi krmíme jen v dobře uzavřených teráriích. V případě chovu se nám nikdy nepodaří zamezit čas od času nějakému úniku. Dosahují velikosti až 4,5 cm. Potravní nároky jsou shodné se švábem argentinským. Chovné nádrže musí být velmi dobře zajištěny, neboť se může protáhnout i velmi malou skulinou (hlavně malé nynfy). Samice během života snáší až 50 ooték po 16 vejcích, vývoj trvá podle teploty 4-17 měsíců. Dožívají se až 4 let.
