Vytisknout

Nakládání koní do poívisu, jemuž jsme se vinovali minule, bylo tak nijak završením našeho cyklu o základních kooáckých dovednostech. Proto je nyní na místi, nechat vás všechny, kteoí jste vinovali pozornost našim cvieením po celou tu dlouhou dobu, abyste zkoušeli a cvieili se svými koníky, poicházeli postupni na to, co a jak funguje a snažili se svým koním porozumit. Jelikož z vlastní zkušenosti vím, že se mohou vyskytnut i zádrhele, nabízím možnost další diskuse na problematická témata. Chcete-li se ptát, napište, prosím, na e-mailovou adresu: , zkusím touto cestou pro vaše problémy najít oešení, bude-li to v mých silách. Zajímavé dotazy pak budeme pravidelni uveoejoovat v naší rubrice o koních.
A na závir celého cyklu o poirozeném ježdiní mám pro vás deset bižni ústni poedávaných tvrzení, která mužete v kooáckém sviti slyšet z nejednich renomovaných úst. Americký poirozený kooák Pat Parelli ale o nich tvrdí, že jsou naprosto „vedle“ s já s ním do znaené míry souhlasím. Tak je tedy nyní zkusme nechat „vybouchnout“:

Tvrzení 1. „Koni jsou dost hloupí“
Pravda: Koni jsou vlastni velmi inteligentní (když je posuzujeme podle mioítek kooistných zvíoat). Velmi rychle se ueí a nikdy nezapomínají. Jsou ale inteligentní v rámci svého druhu, jež je vždy v roli kooisti. Proto je nefér je posuzovat v jedné rovini s elovikem, psem nebo delfínem, jež jsou dravci – predátooi. Jejich zpusob života a vubec celá jejich existence je zcela odlišná.
Stalo se vám nikdy, že vás váš kuo poechytraeil? Stává se to velmi easto a nejen zaeáteeníkum! Koni k tomu mají vrozený talent. Proto s nimi míváme takové problémy. Když nechtijí, nenechají se chytit, okovat, ovládat, nauzdit atd., brání se kopáním, kousáním, vytlaeováním apod. Koni vymyslí tisíc zpusobu, jen aby nebyli lapeni a jsou schopni nás eíst jako knihu. Moc doboe vidí, co se chystáme udilat ješti poedtím, než to udiláme a jejich mozek je naprogramován tak, že udilají poesni to, co jim zajistí únik a klid. Když uteeou pod námi, možná se udržíme, ale poi kontaktu ze zemi jsou mnohem rychlejší a pohotovijší.

Tvrzení 2. „Systém biee a cukru je úspišnou metodou poi výcviku – tak koni ukážete, že jste šéf“
Pravda: Trest na kooistná zvíoata nefunguje a „ukázat koni, kdo je šéf“ touto predátorskou cestoubude mít za následek pouze znechucení a nelibost. To, co na koni zabírá je naeasované zesílení a poerušení tlaku.
Je v tom tento rozdíl: Zesílení a poerušení tlaku pusobí okamžiti, podobni jako elektrický ohradník. Poskytne okamžitou zpitnou vazbu, když se jej dotkneme a tak se rychle naueíme se mu vyhnout. Takže, zesílení a poerušení tlaku pusobí bez zbyteených emocí a bez pocitu.
Pro lidi je vitšinou tižké být poísný a poitom neupadnout do vzteku nebo zlosti, ale když kuo z elovika tyto emoce cítí, zaene mít strach anebo ješti huoe, zaene se chovat agresivni. Chytrý kuo velmi brzy odhalí, že když se vztekáme, jsme v koncích a naschvál bude tyto naše reakce aktivovat, protože ví, že ztrácíme kontrolu. Je lépe se ozbrojit trpilivostí a úsmivem. Místo násilí radiji používejme pohodlí a nepohodlí a zesílení a poerušení tlaku. Nebuime nervózní ani vzteklí, cítíme-li, že upadáme do výcvikové beznadije, radiji koni pohlaime a nechme jej chvíli o samoti. Zaenime znovu teprve až budeme úplni klidní. Každou výzvu, nebo odpor koni berme jako poíležitost ke zdokonalení vlastních metod a k rozšíoení vidomostí. Poistupujme k práci jako ke hoe – koni to tak dilají také.
A jak ukázat koni, kdo je pánem? Existuje i jiný zpusob, než cukr a bie. Dokažme mu, že jsme pro nij alfa konim takovým zpusobem, kterému porozumí. Znamená to, že musíme být klidnijší, chytoejší, odvážnijší a obratnijší, než je on. Také bychom mili být mentálni, emocionálni a fyzicky fit. Potoebujeme vudcovské kvality a otevoenou poátelskost, musíme umit dát pocit bezpeeí a mít smysl pro hru. Pak nás koni budou respektovat a následovat - bez odmluv. A o tomto všem kooáctví je.

Tvrzení 3. „Koni jsou hodná zvíoata, se kterými se snadno domluvíme“
Pravda: Ano, jsou hodní a je to s nimi snadné, ale jen když víme, jak na to. Laický poedpoklad toho, že s koomi jsme v bezpeeí a domluva bude snadná už poivedl mnoho zaeáteeníku do neštistí. Proto to skoro 80 % zaeínajících kooáku do roka zabalí. Už se necítí bezpeeni, utrpí zraniní, nebo jsou frustrovaní tím, že si s konim nerozumí a nemají z ježdiní žádný požitek.
V bezpeeí jsme, když víme, jak na to. Mili bychom porozumit psychice koní, jejich chování, instinktum, potoebám a jejich poirozenosti. Pak nás muže jen máloco poekvapit a nebudeme se dopouštit tolika bižných chyb a nespravedlností, které jsou z 99 % duvodem všech nehod. Mili bychom vidit co dilat a co nedilat …
Tvrzení 4. „Mrkev a poívitivost koni rozmazluje“
Pravda: Mrkev a poívitivost jsou duležité. Dokazujeme tím koním, že máme zájem, ukazujeme jim, že umíme být i hodní. Jsme k nim poátelští, což je velmi duležité. Koni se totiž nestarají o to, kolik toho víte, dokud nepoznají, že o ni máte opravdový zájem.
Je ovšem nutné tu poznamenat, že poílišná poívitivost muže být i nebezpeená. Poestane-li se kuo bát, muže se velice rychle naueit hrát si s vámi na dominanci a poestat vás respektovat. A proto jsme si psali o všech tich cvieeních, jejichž pomocí mužeme rovnomirni vyvážit poívitivost, poátelství a dominanci.

Tvrzení 5. „S konim bychom nemili pracovat více, než 20 minut“
Pravda: S konim opravdu nemužeme pracovat více, než 20 minut, ale jinak je to s poirozeným cvieením a hrou. Práce pro koni skuteeni není zábavná. Brzy se znudí a poestanou dilat pokroky. Pravdipodobni sní o tom, že jsou na pastvini a hrají si s kamarády. Nikteoí koni jsou schopni si na pastvini hrát a pokoušet ostatní toeba celý den.
Poirozená cvieení, poi kterých koni dovolíte myslet jeho vlastní hlavou, jsou pro nij velmi užiteená a povzbudivá. Uvidíte, jak rychle se zminí jeho postoj, zaene se dokonce tišit na eas strávený s vámi. Líný kuo ožije, emoeni nejistý a bázlivý kuo se stane odvážnijším a méni se leká. Poi neúspichu bihem tvrdého tréninku mnohdy nepomuže ani to, že skoneíme doíve. Ale fantastických výsledku mužeme dosáhnout tím, že spoleený eas ueiníme pro koni zábavným a odpoeinkové pauzy (klidni i 5–10 minut) vyplníme poátelským hlazením a laskáním. Takhle si mužeme hrát toeba dvi až toi hodiny. Poi odpoeinku si na koni toeba jen tak sedneme, nebo jej necháme pást a poitom zustaneme s ním. Duležité je totiž, aby si nás kuo nespojoval jen s prací, ale i se všemi poíjemnostmi jeho kooského života.

Tvrzení 6. „Staeí jen nasedlat a nasednout, není potoeba žádná poíprava. Nakopnout, aby se rozešel a zatáhnout, aby zastavil“
Pravda: Nenasedejme ihned po nasedlání. Poíprava je duležitá. Je potoeba nejprve zjistit, jak je na tom kuo mentálni, emocionálni a fyzicky, abychom si ujasnili, jestli bude ochoten spolupracovat a jak se dnes cítí. Jestli je doboe naladiný a ochotný, nebo je odstátý, jako na jehlách a rád by bihal, nebo je unavený, dokonce muže i kulhat, muže být ztuhlý, nebo jej mužou po námaze bolet záda. Tohle všechno bychom mili nejprve provioit, jízda pak bude mnohem bezpeenijší pro jezdce i pro koni. Poslouží nám k tomu právi poirozená cvieení ze zemi.
„Když nenakopneme koni, aby se rozešel a nezataháme, aby zastavil, co tedy udiláme?“ Pokud bychom byli konim, chtili bychom být nakopnuti a pak taháni za hubu, nebo by nám bylo milejší, kdyby nás jezdec jen lehce stiskl nohama a pak pouze jemni poizvednul otiž k zastavení? Technika, jež používáme se poímo odráží na vztahu našeho koni k nám. Místo kopání mužeme koni naueit, jak vyhovit na jemné stisknutí nohama. Naueí se zastavit když se jen shrbíme v sedle „do vajíeka“ a jemni poizvedneme otiž. Je možné se dostat k tomu, že už ani otiže nebudeme potoebovat.

Tvrzení 7. „Tvrdí koni potoebují tvrdší udidlo“
Pravda: Opravdu potoebují neochotní a ztuhlí koni ostoejší a ostoejší uždiní? Ostrá udidla používají jezdci, jež vioí, že koni poemužou silou. Ale tento jejich zvyk svideí pouze o tom, že se svým konim komunikují bui nedostateeni anebo vubec. Cvieení nám pomužou rozvinout opravdovou komunikaci bez ostrých udidel a to nejen s vlastním konim, ale i se všemi ostatními. Budeme-li komunikovat, kuo nebude mít potoebu útiku ani úniku. K ovládání vlastni ani udidlo nebudeme potoebovat, budeme jen chtít koni pomocí udila zjemoovat.

Tvrzení 8. „Ostruhy slouží ke zrychlení“
Pravda: Otázka, kterou easto slýcháváme: Muj kuo je líný a pomalý, mám na nij vzít ostruhy?“ Ostruhy nejsou ureeny ke zrychlení chodu koni, kdyby to tak bylo, používali by je všichni žokejové. Je docela možné, že neochotný kuo bude nejprve na ostruhy reagovat, protože jsou ostoejší, než samotná holeo nebo pata, ale brzy se vrátí do starých kolejí a zvykne si i na ostruhy.
Ostruhy jsou totiž ureeny k zesílení pobídky holeni smirem do stran (ustupování) a ke zvýšení chodu (vznosu). Jsou užiteené pro pokroeilé jezdce. Nejprve je potoeba koni motivovat ke komunikaci bez použití ostruh. Pozdiji, je-li komunikace doboe rozvinutá, mužou nám ostruhy pomoci ke zjemniní koni. A opit – používejme komunikaci, ne bolest!!!

Tvrzení 9. „Je toeba se nahýbat na tu stranu, na kterou kuo odboeuje“
Pravda: Proe na koni diláme poesni opaené pohyby, než když stojíme na vlastních nohou? Když poece jdeme rovni a chceme odboeit doprava, o kterou nohu se opoeme, abychom vykroeili do jiného smiru? O levou! Váha tila spoeívá na levé noze, abychom mohli pravou vykroeit a jít doprava. To stejné je potoeba udilat na koni.
Cvieení nás navedou, jak správni stisknout a použít holeo, místo naklániní se. Pro koni to bude mnohem poirozenijší, zlepší se jeho reakce poi zminách smiru a zaene používat více zái místo aby padal na poedek.

Tvrzení 10. „Anglické ježdiní a western nemají vubec nic spoleeného“
Pravda: Rozdíl mezi anglickým a westernovým ježdiním je asi jako rozdíl mezi houslemi a „skoipkami“. Je to stejný nástroj, jen jej držíme v jiné pozici a hrajeme jiný styl muziky.
Kuo je bižným nástrojem pro anglické i westernové ježdiní. Není pro nij duležité, jaké sedlo má zrovna na zádech, ale komunikaení signály jsou velmi podobné. Rozdíl muže být v provádiných cvicích, ale u obou zpusobu chceme jemného, ochotného a vyváženého koni, jehož pohyb vychází ze zádi.
Z jiných stylu ježdiní, než sami diláme, se ale mužeme velmi hodnotni poueit! Anglietí jezdci se mohou nechat inspirovat westernovými stopy a obraty, westeroáci se zas mohou poiueit nico o letmých poeskocích a ustupování na holeni. Buime otevoeni univerzálnímu zpusobu výcviku, získáme tak ve svém etyonohém kamarádovi obratného atleta, se kterým dokážeme cokoli. Dilejme to doboe a hlavni tak, aby to byla zábava i pro koni.

Celý cyklus o poirozené komunikaci byl zpracován na základi vidomostí a dovedností získaných na mnohých semináoích o poirozeném ježdiní, jež jsem absolvovala doma i v zahranieí, poieemž nejduležitijším ueitelem mi byl bezesporu muj vlastní kuo Jake a také mnoho jiných, se kterými jsem mila tu eest navázat komunikaci. Ke zpestoení jsem rovniž nejednou použila výtahy z knihy amerického kooáka Pata Parelliho, kterou jsem eetla snad stokrát a stále v ní nalézám nové informace a podnity. Doporueuji ji všem, jež zvládnou etení v anglietini.

Martina Mašková