Jen málokterému chovateli a milovníku papoušků neříká nic pojem Loro Parque. Papouščí park si za více než čtvrt století své existence vydobyl přední postavení mezi institucemi s podobným zaměřením. Kromě jediné výjimky nevystavují ostatní parky na světě ani poloviční množství druhů papoušků, jako Loro Parque.
Tento skvost najdete ve městě Puerto de la Cruz na Tenerife, největším ze sedmi Kanárských ostrovů, který bývá také nazýván ostrovem věčného jara. Severovýchodní pasát vytváří zejména v severní části ostrova příznivé klima pro růst vegetace a zdejší podnebí vyhovuje a prospívá i většině druhů papoušků.
V závěru loňského roku jsem díky laskavosti generálního ředitele parku, pana Wolfganga Kiesslinga, mohla absolvovat v Loro Pargue šestitýdenní studijní pobyt . Od té doby jsem navštívila park ještě několikrát a naše spolupráce s Loro Parque se dále rozvíjí. O některé poznatky se v následujícím seriálu článků ráda podělím i se čtenáři Fauny.
Už jsem se zmínila, že Loro Parque disponuje, troufám si říct, největší a nejrozmanitější sbírkou papoušků na celém světě. Byl založen na ploše 13 000 m2 v roce 1972 panem Wolfgangem Kiesslingem. Nyní již zaujímá plochu o celkové rozloze 135 000 m2 a dá se říci, že je i botanickou zahradou, kde vedle sebe rostou palmy, endemické "dračí stromy", kaktusy a další velmi zajímavá vegetace, kde nechybí ani sbírka orchidejí.
Návštěvíci mohou využít prostorná parkoviště, nebo se k parku mohou dostat zdarma žlutým vláčkem, cesta s ním umožňuje i letmou i prohlídku města. Již před branami Loro Parque příchozí zaujme pohled na thajskou vesnici, kterou je tvořen hlavní vchod. Tato krásná vesnička je postavena nad jezírkem, ve kterém plavou stovky japonských koi-kaprů nejrůznějších barev a v osmdesátých letech ji jako největší vesnici existující mimo region Thajska posvětila thajská princezna Vadhana.
V Loro Parque můžete obdivovat neotropní papoušky střední a jižní Ameriky, Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie. Je zde zastoupeno na 300 druhů a poddruhů papoušků. Výjimku tvoří některé velmi rozšířené druhy - například andulky byste tu hledali marně, a tři druhy australských loriů, kteří nesmějí být vyváženy ze země. Celkem je zde okolo tří tisíců jedinců. 600 exemplářů je přímo v papouščím parku, který se v posledních letech stal i neodmyslitelnou turistickou atrakcí ostrova. Ostatních přibližně 2400 je umístěno v chovatelské stanici La Vera, která je návštěvníkům nepřístupná. Zde se papoušci odchovávají a k tomu je zapotřebí poskytnout jim nutný klid, což by se od udivených návštěvníků zajisté očekávat nemohlo.
Také některé obzvláště vzácné druhy nejsou ve výstavní expozici, jako například ara spixův
(Cyanopsitta spixii), kakadu brýlový (Cacatua opthalmica) či loríček oranžovoprsý (Opopsitta gulielmiterti).
Při stavění voliér zde bylo vynaloženo velké pečlivosti. Neuvěřitelných 25 let se ornitologové poučovali, co přesně jejich opeření svěřenci skutečně potřebují. Voliéry jsou obklopeny rostlinami, které chrání papoušky před větrem a také jim stíní. Některé prorůstají i dovnitř, což je velmi estetické. Spleť rostlin také tvoří přirozenou zábranu pro zrakový kontakt a proti vzájemnému rušení ptáků. Když je ale ve voliéře příliš mnoho zeleně, ne-li doslova buš, znamená to pro oko návštěvníka jistou bariéru. Každá výstavní voliéra je domovem jediného páru, nebo jedince určitého druhu. Jako bidýlka slouží latě a odpadové dřevo ze stavebnictví. "Podlaha" voliér je posypána škvárou z lávy, která zajišťuje čistotu a hlavně udržuje vlhkost. Od státní lesní správy dostávají papoušci do svých voliér jednou týdně čerstvé borovicové větve z lesních prořezávek. Ve voliérách některých větších forem papoušků jsou umístěna silná lana, na kterých se mohou houpat a různě skotačit. Někteří papoušci opakují slova a ukazují legrační pohyby. Hned poznáte, který papoušek mluví, protože budí největší pozornost a u jeho klece bývá velký houf turistů.
O přípravu potravy pro takové množství papoušků se stará samostatná papouščí kuchyně, kterou již přes dvacet let spravuje kuchař Sixto. Návštěvníci mohou přípravu krmiva pozorovat i přes obrovské skleněné okno. Ovoce a zelenina pocházejí z vlastní, ekologicky pěstované úrody. Papoušci dostávají pravidelnou krmnou dávku každý den ráno a později odpoledne. Každý den musí být pro ně připraveno 6000 důkladně omytých misek!!! To by se však při celkovém provozu parku zvládalo jen velmi obtížně. Proto zde mají moderní myčky, které plně odpovídají hygienických požadavkům.
V Loro Parque denně zkrmí 130 kg směsi různých zrn, která je smíchaná s ořechy a granulemi (Kaytee). Menší papoušci dostávají směs slunečnice, prosa a kardi s menšími granulkami. Všem je pak každý den podávána směs zeleniny a jižního ovoce smíchaná s vitaminovým doplňkem. V nejteplejších letních měsících se vitaminový prášek nepřidává, protože se do ovoce vsaje a papoušci potom nekonzumují vůbec nic. Celkově se denně zkrmí 200 kg ovoce a zeleniny.
Papoušci také dostávají zdejší specialitu - keke. Je to jakýsi koláč, či chléb, který se připravuje denně čerstvý. Zajišťuje ptákům doplňkové živiny a vitaminy po celý rok, především pak v chovné sezóně. Druhy, které mají sklony k nadměrnému tloustnutí, jako například amazoňani a amazónci, dostávají tento přídavek výlučně v době hnízdění. Čtenářům Fauny nabízím recept, který mi zdejší "papouščí šéfkuchař" dal. Je to originální receptura, kterou si každý samozřejmě musí přizpůsobit co do množství svým potřebám.
Papouščí koláč z Loro Parque
8 kg mouky (např. celozrnná pšeničná) ,2 kg sójové mouky (polohrubé), 4 kg nastrouhané karotky, 3 kg vařeného hovězího masa ( nakrájeného na menší kostičky nebo hrubě mletého),48 syrových vajec, 30 g kalciového prášku, 300 g prášku do pečiva, 8-10 l vody.
Ze všech surovin připravíme těsto, pečeme při teplotě 150 stupňů hodinu a třičtvrtě. Potom vychladlý koláč nakrájíme na kostičky.
Loro Parque má i svou vlastní kliniku. Vzhledem k tomu, že zde žije i mnoho ohrožených druhů papoušků, dbá Loro Parque na mimořádnou péči o svá zvířata. Tým veterinářů, biologů a ošetřovatelů je připraven ve dne i v noci se starat o zdraví svých svěřenců. Na této klinice se mimo běžných lékařských ošetření provádějí i četné výzkumné práce.
Pro mláďata papoušků, o která se rodiče odmítli starat a potřebují umělý způsob krmení, je zde zařízení Baby Station. Celý provoz této stanice mohou návštěvníci sledovat přes skleněnou stěnu a ruční krmení papouščích mláďat od nejranějšího stádia vývoje je pro mnohé návštěvníky velmi zajímavé a poučné.
Loro Parque se podílí na četných projektech na záchranu ohrožených druhů i ochranu papoušků ve volné přírodě. Proto zde byla v roce 1994 založena nadace Loro Parque. (Loro Parque Fundación). Její program je velmi obsáhlý a zahrnuje nejen projekty v terénu, ale i chovatelské projekty, zejména u těch druhů, jejichž populace v přírodě je velmi malá, a ohrožená vyhynutím. K nejvýznamnějším terénním a chovatelským projektům patří projekt na zachování druhu Cyanopsitta spixi.( v naší taxonomii ara škraboškový, či ara spixův.) Projekt Spixara, jak je zkráceně nazýván, je nesmírně zajímavý a zmíním se o něm samostatně v další části seriálu. V přírodě totiž zřejmě žije už jen jediný exemplář tohoto druhu a osud populace vlastně závisí jen na jedincích v péči chovatelů.
Nadace také vydává časopis Cyanopsitta, který dostávají její členové a který se věnuje problematice ohrožených druhů papoušků a ekologii vůbec.
Mimo papoušků však v Loro Parque najdete i expozice jiných zvířat. Gorily zde žijí bez deprimujících mříží a jejich výběh má snad nejlépe utvářený terén na světě, jsou zde i šimpanzi a tygři, netopýří jeskyně, velké mořské akvárium se žraločím tunelem. Všechny expozice jsou vybudovány v nejmodernějším pojetí, aby co nejlépe vyhovovaly přirozeným potřebám zvířat a umožňovaly pozorování zvířat bez rušivých vlivů.
Wolfgang Kiessling, zakladatel a majitel parku klade velký důraz na to, aby turisté, přijíždějící na Tenerife často opakovaně, nalézali v Loro Parque stále něco nového.
Když už někdo papouščí krásu nemůže vstřebat, nabízí se mu v parku mnoho programů. Delfíní či lachtaní show patří k nejdokonalejším na světě, velkou atrakcí jsou vycvičení papoušci. Novou pýchou Loro Parque je nově otevřené "pingunárium". Tučňáci zde mají ve velkém pavilonu ledovec i sníh. Na slunném ostrově je to skutečná kuriozita. Návštěvníci mohou vidět šest druhů tučňáků. Není bez zajímavosti, že prvních šedesát tučňáků patagonských (Aptenodytes patagonicus) se vyklubalo na Tenerife z vajíček dovezených z Falkland. Loro Parque získal povolení pro sběr určitého počtu vajec, pocházejících z pozdějších snůšek ptáků ve volné přírodě. Mláďata z těchto snůšek totiž stejně většinou nepřežijí zimní období.
O papoušky a všechna ostatní zvířata je v tomto parku skutečně velmi dobře postaráno a leckdo by si mohl z pana Wolfganga Kiesslinga vzít příklad. Návštěva tohoto parku je nezapomenutelný zážitek na celý život. Kromě toho, jak nedávno zdůraznila bývalá kurátorka parku a světová odbornice na papoušky Rosemary Low, Loro Parque a jeho nadace v posledním desetiletí velice přispěly k zachování papouščího světa. Kurátoři parku napsali nesčetné odborné články o chovu a výživě,které vyšly v celém světě. Nejnovější poznatky zveřejnili i zdejší veterináři. Mláďata druhů, které se v zajetí vyskytují jen velmi vzácně, byla zařazena do sbírek jiných zemí, aby byl jejich chov zajištěn po celém světě. Kromě toho vede Loro Parque chovné knihy některých vzácných druhů. Každé čtyři roky působí Loro Parque jako hostitel Mezinárodního kongresu o papoušcích, na němž se schází přes 750 účastníků mezi nimiž jsou chovatelé, ochránci přírody, veterináři i biologové.
Loro Parque se tak stal doslova "mekkou" skutečných milovníků papoušků a světovou institucí,která má nezastupitelný význam v další ochraně ohrožených druhů i prostředí přirozeného výskytu papoušků. Jeho sbírka se pak stala cenným zdrojem poznání a nabízí odborníkům z celého světa možnost shromažďovat cenné zkušenosti z péče a ochrany papoušků a vědcům příležitost k objevům, které podpoří tento proces.
