„Špalda“ je druh pšenice /Triticum spelta/
Špalda je jedním z nejstarších druhů obilovin. Údajně byla již před 8000 lety rozšířena v Evropě. Pěstovali ji Egypťané, Keltové a Germáni.
Špalda musela později udělat místo šlechtěné pšenici, protože ta poskytovala vysoké hospodářské výsledky. Dokonce ani při intenzivním hnojení se nepodařilo výnosy špaldy významně zvyšovat. Špalda vyžaduje vápennou půdu a roste i na chudých kamenitých plochách, na kterých již kulturní pšenice neroste. Dnes se špalda pěstuje v omezeném množství v Alsasku - Lotrinsku a ve Švýcarské Juře. Pokusy s pěstováním pšenice špaldy probíhají krátkou dobu také v Bavorském Lese.
Pro lidi je špalda zdrojem vitamínů a posiluje jejich nervovou soustavu. Tyto vitamíny mají také biokatalytické účinky, t.j. jsou nepostradatelné pro mnohotvárnou výměnu látkovou v organismu, např. pro tvorbu a rozklad glycidů /uhlovodanů, bílkovin, tuků atd. Dále působí na tvorbu krve a nervů, posiluje obranyschopnost organismu. Špalda také pozitivně působí na trávení, což má nesporný význam pro tělesnou a duševní pohodu.
A porovnejme si : ve šlechtěné pšenici, ale i v žitě jsou obsaženy důležité fermenty a vitamíny pouze v klíčku, zatímco ve špaldě jsou tyto důležité složky obsaženy v celých zrnech. Špalda je důležitým zdrojem bílkovin neboť obsahuje životně důležité esenciální aminokyseliny. Pravidelná konzumace špaldy zaručuje snadnější pokrytí denní potřeby aminokyselin.
|
Aminokyseliny |
špalda mg/g |
pšenice mg/g |
|
cystin |
1,35 |
1,10 |
|
leucin |
9,00 |
6,00 |
|
isoleucin |
5,60 |
4,40 |
|
metionin |
4,00 |
2,40 |
|
fenylalanin |
7,00 |
5,00 |
|
tryptofan |
1,60 |
1,20 |
|
valin |
5,80 |
4,20 |
|
lyzin |
2,75 |
2,90 |
- Bylo by rozhodně zajímavé a cenné, kdyby se v odborném tisku objevily zprávy o vlivu špaldy na zdraví a aktivitu chovaných ptáků. Třeba se tato zrnina dostane někdy do našich obchodů a vy již budete vědět o co jde a co může znamenat pro naše chovy.
