iFAUNA: Články

Výskyt v přírodě: Jihovýchodní Kolumbie, východní Venezuela, střední a severovýchodní Brazílie, severní Bolívie.
Výskyt v zajetí: výskyt v zajetí není běžný, přestože jsou nabízeni k prodeji.

Velikost: 46 cm.
Hmotnost: 280 až 300 g.
Popis: převažuje zelená barva s rudým břichem. Vrchní část hlavy je zelenomodrá. Péra na prsou jsou olemována modrošedou barvou, spodní křídelní krovky jsou zbarveny do olivové nebo žlutozelené. Obličej je žlutý, bez opeření, zobák a oči černé, nohy jsou šedé.
Chov: ary rudobřiché byly do ostravské Zoo přivezeny v březnu roku 1996. Pár byl určen endoskopií.

V roce 2000 se nám podařilo odchovat první dvě mláďata, poprvé v historii ostravské Zoo. Odchovali jsme dva samce přirozeným odchovem. Začátkem roku 2001 se úspěch opakoval. Rodiče odchovali pouze jedno mládě. Opět samce.
Avšak další roky nebyly úspěšné. Přestože pár hnízdil, samice inkubovala oplozená vejce, úspěch se nedostavil. Mláďata ve vejci umírala těsně před vylíhnutím. Rodiče se stále snažili, ale bohužel k vylíhnutí nedocházelo. Snad jen ve dvou případech se mládě vyklubalo, avšak do tří dnů uhynulo. Rozhodla jsem se páru ar zcela změnit podmínky chovu a odchovu. Koncem roku 2002 opět po neúspěšném líhnutí (snůška 5 vajec, z toho 3 vejce oplozená – 1. vejce – mrtvé hotové mládě, 2. a 3. vejce – odumřelé zárodky v raném stádiu) jsem chovný pár přemístila do jiné budky, s vyšší teplotou a vlhkostí, větším klidem.
I nadále jsem se však zabývala otázkou: „Proč takové úhyny?“ Špatné hnízdní podmínky? Špatná strava? K jakým změnám došlo od prvního odchovu? Otázky zůstaly nezodpovězeny až do doby, kdy jsem narazila na článek, kde se píše, že ary se v přírodě živí plody palmy, které obsahují vysoké hodnoty Beta karotenu a uhlohydrátů a naopak nulovou hodnotu tuku. Takže jsem začala s podáváním potravy obsahující vitamíny skupiny „A“. V dubnu v roce 2004 jsem v boudě objevila tři vejce. Samice stále seděla na vejcích, samec seděl na boudě a hlídal, zároveo i samici krmil. První mládě se vylíhlo 18. 5., postupně se vylíhla další dvě mláďata, takže 27. 5. v boudě ležela tři růžová, nakrmená, bíle opeřená mláďata. Mláďata prospívala. Měla jsem strach jakkoliv zasahovat do hnízdění. Ary rudobřiché jsou totiž velmi plaché a nervózní, zvláš? při jakémkoli zásahu.

V boudě moc pořádek nebyl, i když rodiče trus vynášeli. Avšak úhyn jednoho mláděte po 46 dnech mě vyburcoval natolik, že jsem se rozhodla boudu kompletně vyčistit. Přestože rodiče byli nervózní ještě několik dní, pečlivě se starali o zbylá dvě mláďata. Do vody i na žrádlo jsem začala přidávat vitamíny skupiny „B“, dále jsem krmení denně sypala přípravkem NEOFOS – řeší potíže s trávením a likviduje plísně a záněty trávicí soustavy.
První mládě vyletělo 23. 7. Nebylo si ještě letem dost jisté, proto jsem jej první dny vracela do boudy. Do klece jsem dala spousty větví směřujících k boudě a ke krmení, aby se mláďata po větvích dostala kam potřebují.
Rodiče si mláďata hlídala, křikem navigovala jejich pohyby a lákala je zpět do boudy. Obě mláďata brzy rodiče pochopila a po celou dobu je následovala. Začátkem srpna mláďata se svými rodiči začala navštěvovat venkovní voliéru, kde trávila celý den. Mláďata jsou velmi učenlivá a chytrá. Zdědila však plachost svých rodičů, zřejmě plachost celého druhu.