Podzim je dobou migrace pro mnoho druhů ptáků. Řada z nich nás opouští a vrátí se až na jaře, jiní u nás naopak prožívají zimu. Nejznámějšími představiteli této skupiny jsou havrani polní. Ti u nás běžně hnízdí v lesích a mnoha parcích. Odhaduje se, že jich je přes tři tisíce párů. Na zimu nás však opouštějí a tráví ji v jihozápadní Evropě. Ohromná hejna, která na zimu zaplavují naše pole a města, pocházejí z východní Evropy, především z Ukrajiny. Spolehlivě to dokázalo kroužkování. Jejich zimní počty v České republice dosáhly v některých letech až čtyř milionů exemplářů. V posledních letech se však jejich počet dramaticky snížil. Příčiny nejsou zcela jasné. Optimistické vysvětlení počítá s možností nalezení jiných, bližších zimovišť s dostatkem potravy, pesimistické pak s tím, že jejich stavy z různých příčin skutečně tolik poklesly.
havran polní |
kavka obecná |
vrána obecná černá |
|
Mezi havrany je i spousta kavek obecných. Jejich přítomnost v letícím hejnu poznáme velmi snadno. Ozývají se typickým „kav kav“, které jim dalo i jejich české jméno. Kavky u nás pravidelně hnízdí v počtu až 20 tisíc párů, zimuje jich zde však až 400 tisíc. Kavky jsou šedočerné, o něco menší než havrani. Většinu hlavy mají zbarvenu šedě a mají výrazně bílé oči.
Dalším druhem z této skupiny zimujících krkavcovitých ptáků je vrána obecná. U nás se vyskytuje ve dvou poddruzích – jako vrána obecná černá a vrána obecná šedá („šedivka“). Ta je asi třikrát hojnější. Odhaduje se, že u nás zimuje asi 40 tisíc vran obecných, což je asi dvojnásobek vran, které u nás hnízdí. Přes veškerou mnohaletou osvětu mnoho laiků považuje havrany za vrány a někteří se dokonce domnívají, že havrani jsou samečky vran. Rozlišení havrana polního a vrány obecné černé je přitom velmi jednoduché. Havrani mají u nohou typické „rozcuchané kalhotky“ z peří a dospělí ptáci i výraznou lysinu u kořene zobáku. Černý poddruh vrány je navíc rozšířen především západně od Labe a setkat se s ním například na Moravě není zas tak úplně běžné.
text a foto: Adolf Goebel
