iFAUNA: Články

Občas si vezmu své oblíbené Fauny a rád si v nich listuji a pak reaguji na některé články. Ve Fauně č. 13/03 popisuje pan Pekárek výrobu a zkrmování své míchanice, jejíž výroba je pro mě překvapující. Nechci mu nic vytýkat, ani kritizovat, ale pro mě by byla tato výroba velice pracná a náročná na čas. Jemu se však vyplatí, jak píše, tak nic proti tomu. Jen si myslím, že v létě, když je všude plno zeleného, ji má zbytečně překombinovanou. Já dávám do klasické míchanice jen trochu rozsekaného žabince nebo pampelišky, posypané a rozmíchané Vitamixem pro exoty. Je však pravda, že zůstane nějaký zbytek, který hodím slepicím. V době odchovu mladých mají ptáci misky úplně prázdné a to jim dávám míchanici dvakrát denně. Chtěl bych připomenout, že se mi přes léto vyplatí míchanici dělat z vajíčka, ale v zimě jim dám do misky míchanici kupovanou, která jim tam nezmrzne a vydrží ve voliéře i několik dní, což u doma dělané není možné. Také jsem zkoušel přidávat do míchanice nadrobno nasekané kopřivy i kopřivovou moučku, ale neměli o ni zájem. Kopřivy u mě vůbec neberou, přestože jim je vyperu, nadrobno nasekám a zamíchám. A to neberou ani mladé celé, nasekané a zamíchané. Jiní chovatelé podle článků je zkrmují s úspěchem a bez problémů. Já se o to pokouším každý rok bez úspěchu. V zimě též používám místo míchanice dětské piškoty, které jsem dříve namáčel v roztoku Supervitu, ale v poslední době jsem od tohoto způsobu upustil. Musel jsem je nechat po namočení znovu usušit, což bylo náročné na místo a potřebný efekt to stejně nepřineslo. Také jsem přidával do míchanice nastrouhané česnekové tablety. Pan Strnad z Hostinného propaguje česnekové kapky tak, jako kdysi propagoval Sangrim PL, pokud se dobře pamatuji. Obojí jsem rovněž zkoušel (psal jsem o tom v Exotě i Fauně). Při obojím měl a má dobré výsledky, což já nemohu ani potvrdit ani vyvrátit. I když jsem to používal několik let, střídal jsem dobré roky s horšími a ani na kondici a opeření jsem nezaznamenal nějaký pozitivní vliv. V současné době dávám občas papouškům nakrájený česnek do misky (půl stroužku na pár) asi 1x za tři měsíce, ne vždy s úspěchem. Někteří ptáci ho berou, jiní ne, jako vše nové ostatní. Myslím si však, že ptáci, kteří ho berou, jsou odolnější proti červům, ale je to jen moje domněnka. Odčervuji 2x ročně. Mnohdy najdu česnek, buď celý kousek nebo část, upadlý někde ve voliéře ležet, osobně si ale myslím, pokud ho ptáci berou, že je to pro ně prospěšné, že uškodit nemůže a proto ho dávám dál.
Dále bych se chtěl pozastavit u nakličování semen. O tom toho bylo již tolik napsáno, že by se mohlo zdát, že již není o čem. Ale stále je co si říci. Nakličování je dnes tolik způsobů a každý má své přednosti i zápory. Nechci se zde rozepisovat, který je lepší a který ne. Všechny způsoby mají něco do sebe a dnes už uznávám i to, co jsem třeba dříve odmítal. Každý si bude to své, co mu vyhovuje, tvrdě hájit a já dnes již doporučuji i třeba obyčejné nabobtnání. Naklíčené zrniny jsou podle mě nepostradatelné při odchovu mladých. Alespoň u mě vždy naklíčené bezezbytku zkonzumují všichni ptáci. Nakličuji pšenici, proso, senegal, oves, kardi a slunečnici. Nejvíce pšenice, protože se mi zdá, že jí dávají přednost před ostatními zrninami. Pan Pekárek ve Fauně č. 13 popisuje nakličování podobné, jako používám já. Zarazila mě však jedna věc. Píše, že je možno zkrmovat toto naklíčené až do délky klíčků 2 cm. Nevím, jak je to u drobotiny (tu jsem nikdy nechoval), ale moji papoušci již klíčky přes půl cm přehrabují, od jednoho cm neberou téměř vůbec, až na malé výjimky. Také obilky s takovými klíčky brzo zasychají a musí se vyhodit. Já je ještě nasypu slepicím, které je zlikvidují, jinak by však přišlo toto krmení nazmar. Ještě jeden postřeh bych chtěl říci. Ze všech naklíčených zrnin mi papoušci (hlavně větší) berou nejméně proso, asi proto, že je malé. Také jsem četl, že je možno zrniny i vařit a že je to pro ptáky pochoutka a dávají jim přednost. Já jsem však ze staré školy a přenechám to již těm mladým. Chtěl bych ale také upozornit na jednu důležitou skutečnost, ne nepodstatnou. Velice vhodné a prospěšné je též zkrmování obilí v mléčné zralosti. Nejvhodnější jsou pšenice hladká (ne fouska) a oves. Tyto obiloviny se mi osvědčili nejvíce. Někdo propaguje i ječmen, ale u mě moc v oblibě nebyl. To kukuřici dávají někdy přednost i před pšenicí a suché zrní nechávají i několik dní bez povšimnutí.
Dále bych se chtěl pozastavit u granulí. Na toto téma bylo v loňském roce také několik článků. Nechci nic kritizovat ani propagovat. Uvedu jeden svůj příklad. Asi se shodnu se všemi, co o granulích píšou, že nejhorší a nejdůležitější bude naše chovance na toto krmení navyknout. Já jsem před několika lety od někoho dostal sáček granulí, ani nevím, zda byly určeny ptákům nebo králíkům. Prostě jsem to chtěl zkusit, co tomu budou říkat. Skutečně mě překvapili. Převážná většina granulí byla za pár dní roztahaná po celé vnitřní i venkovní voliéře. Musím však přiznat, že někteří ptáci je více či méně konzumovali, takže se nemohu vyjádřit, zda jsou či nejsou přínosem pro chovatelství. Tím můj experiment skončil, ale rozhodně se o to pokusím znovu. Nechci však kupovat 10kg pytel, ale seženu-li 1-2kg, určitě to zkusím. Tentokrát to ale musí být granule specielně pro papoušky. Také jim to v žádném případě nebudu dávat jako hlavní krmení, ale aby si mohli podle libosti vzít co chtějí. Budou tam mít stále misku s granulemi, aby si mohli vybrat, na co budou mít právě chuť. V žádném případě však tyto granule nezavrhuji a věřím, že je to krmení budoucnosti.