Koťata pohlavně dospívají ve stáří 6–10 měsíců. Již od 4 měsíců se mohou projevovat náznaky sexuálního chování. Nástup pohlavní zralosti je dán plemenem, prostředím chovu, hierarchií ve smečce a individuálně. K chovu je nejlépe používat zvířata starší jednoho roku. Plně dospělá a vyvinutá je kočka ve třech letech, to odpovídá stáří asi 25 let u člověka.
Sexuální chování u kocourů se často projevuje značkováním teritoria velmi páchnoucí močí. Tím upozorňuje kočky v okolí, že je dispozici k páření a kocoury varuje před vstupem do teritoria. Je to velmi individuální, existují i čistotní a nepáchnoucí kocouři. Některé kocoury lze chovat bez problémů společně, pokud spolu vyrůstali nebo byl ke staršímu kocourovi přidán kocourek jako kotě. Nekonkurují si, ale obvykle jeden z kocourů se nepáří, pokud je přítomen nebo někde v blízkosti druhý (dominantní). Hlasové projevy kocourů jsou značně silné při přivolávání kočky a zvláště v noci jsou velmi nepříjemné. Kocouři jsou ochotni k páření v kteroukoliv roční, denní i noční dobu. Proto je nutno zvážit vhodnost prostředí a možnost kocoura držet a uvážit, jestli jeho sexuální aktivita bude mít využití nebo bude jen znepříjemňovat život majiteli a sousedům.
Říje u koček se projevuje zvýšenou mazlivostí, prohýbáním se v kříži, nastavováním zadečku. Pokud kočku chytíme jednou rukou za krkem a druhou škrábeme nad kořenem ocasu, prohne se a začne přešlapovat. Někdy se u poševního vchodu objeví malé množství čirého hlenu, některá kočka často a po troškách močí, někdy se stává i nečistotnou. Kočky při říji nekrvácí, tedy nehárají jako feny. Hlasové projevy doprovázející říji jsou výrazné a připomínají pláč dítěte. U koček žijících volně, s mnoha starostmi o obstarávání krmiva, se říje projevuje jednou až dvakrát do roka. Kočky, které mají potravu zajištěnou nebo jsou chovány v bytě, se říje opakuje častěji. Pokud není kočka kryta, může být říje téměř nepřetržitá.
K rozmnožování koček se musíme stavět zodpovědně, uvážit vhodnost krytí a odchovu koťat. Nutný je nejen dostatek volného času a peněz, ale hlavně možnost umístit koťata. Také jsme odpovědni za polovolně chované kočky a jejich množení. Nechtěná koťata jsou ubožáci, kteří končí pod koly aut, v rukách zlých lidí nebo naplňují kočičí útulky. Malá koťátka jsou všechna krásná, ale před zamýšleným krytím nebo vypuštěním kočky ven uvažujte, že se může narodit i osm koťat a obvykle všechna nemohou zůstat doma. Není tolik lidí, kteří si vezmou jakékoliv kotě a budou se o ně dobře starat. Etika chovatele a obecná lidská morálka je o tom, že se postarám o všechny potomky své kočky (ale i kocoura).
Je nutno zvážit své možnosti a zodpovědnost a rozhodnout se pro případnou kastraci. Zajistíme tím zvířatům delší život v klidu a pohodě. Nemají problém s konkurencí a jsou méně ohrožena než zvířata nekastrovaná, protože i při polovolném chovu se nevzdalují příliš daleko od domu. Myši loví se stejnou zálibou a povaha se nemění.
Volně žijící kočky počínají projevovat říji většinou o vánocích až v únoru, pak jsou „májová“ koťata. Není to pravidlo, u jednotlivých plemen a jedinců je to rozdílné. Říje trvá většinou 3–6 dnů. Pokud kočka není delší dobu kryta (několik let), může dojít k hormonálním poruchám, k vytváření cyst na vaječnících i k zánětu dělohy. U všech koček nejsou projevy říje stejně silné a výrazné, záleží na individualitě zvířete, životním prostředí a hlavně na plemeni. Stane se, že kočka (méně často i kocour), která byla odchována uměle nebo žije trvale jen s jedním člověkem nebo jako jiného tvora zná jen psa, reaguje sexuálně pouze na ně a považuje je za své sexuální partnery. Také nemusí sexualitu (říji) projevit vůbec.
MVDr. Květa Mahelková
