Tento had patří do rodu Elaphe (36 druhů).
Charakteristika:
Hlava je přibližně 2× delší než širší a je jen mírně odlišená od krku. Tělo je štíhlé a v průřezu válcovité. Nosní štítek je širší než vyšší. Má 8 horních retních štítků, ze kterých se 4. a 5. dotýkají oka. Šupiny jsou hladké a jsou rozloženy ve 23–25 šikmých řadách. Anální štítek je rozdělený. Ocas tvoří cca 1/4 délky těla. Základní zbarvení je šedozelené a na něm jsou 4 pruhy skvrn. Šupiny jsou světle rámované. Od oka se táhne tmavý pásek ke koutku tlamy. Hlava je jednobarevně šedozelená až modravá. Světle šedé břicho je tmavě skvrnité. Mláďatům chybí pruhování. Jejich trup je pokryt hnědými a světlými příčnými proužky, z nichž hnědé jsou tmavě rámovány. Délka 120 cm, výjimečně až 200 cm.
Způsob života:
E. climacophora je rozšířena v Japonsku na Kurilských ostrovech. Japonci ji nazývají Aodaischa nebo Shirohebi. Existuje prý i albinotická populace. Přirozené prostředí tvoří jehličnaté lesy, lesní průseky a jezerní břehy. Odvažuje se ale i do blízkosti obydlí místních obyvatel.
Potravu tvoří:
Hlodavci, ptáci, ještěrky a hmyz, výjimečně ptačí vejce. O jejím rozmnožování a přezimování v přírodě nejsou známy podrobnosti.
Chov:
Potřebuje prostorné terárium s podkladem tvořeným směsí písku, rašeliny a lesního humusu. Nesmí chybět nádoba na vodu a úkryt. Denní teplota 25–30 °C může v noci poklesnout až na 18 °C.
Velmi vhodné je 4–5 měsíční zimování ve tmě při teplotě 4–8 °C. Přezimování by mělo probíhat asi od listopadu do února až března. V zajetí byla již víckrát rozmnožena. Oproti jiným druhům Elaphe potravy přijímá méně a velmi nepravidelně. Aktivní je po setmění. Zpravidla jsou klidné a přátelské, avšak při poplašení vibrují ocasem. Při braní do ruky někdy koušou.
Rozmnožování: (popsal Orlov, Schmidt, Schulz).
Po přezimování se páří v únoru a březnu. V této době odmítají zpravidla potravu. Klade asi 10 vajec o přibližných rozměrech 6×2 cm. Vejce bývají inkubována při vysoké vlhkosti a teplotě 25–30 °C ve vlhkém mechu nebo molitanu. Mláďata se líhla po 65–97 dnech při délce 27–35 cm. Většinou sama žrala myší holata, některá musela být krmena násilně.
Tolik tedy literatura a teď něco z praxe.
Uvedené hady 1,1 jsem koupil v roce 1999 na burze v Novém Jičíně ve velikosti asi 30–35 cm jako odchov od chovatele. Přivezl jsem je domů, umístil do terária, jako potravu předložil myší holata a začal shánět literaturu. Hned zpočátku jsem se setkal s jejich výše zmiňovanou nepravidelností potravy. Odmítali žrát. Pokud jsem přistoupil k umělému násilnému krmení, hned vše vydávili. Vzdorovali takto asi 5 měsíců. I když jsem si vzal telefon na prodávajícího a obrátil se na něj, tak tento se mi pouze vysmál a neporadil. Takže pozor – dokáží vzdorovat dlouho. Kupodivu, toto hladovění se na nich nijak neprojevilo a po této „hladovce“ začali oba normálně přijímat potravu, a to asi 2–3 měsíce a pak zase 4 měsíce nic. Toto jim zůstalo doposud. Samice žere o trošičku více.
| datum páření |
datum snůšky |
počet |
neoplozeno |
úhyn |
vylíhlo |
datum líhnutí |
| 12. 11. 0 |
15. 1. 01 |
5 |
5 |
0 |
0 |
0 |
| 23. 8. 01 |
12. 11. 01 |
7 |
1 |
0 |
6 |
27. 1. 02 |
| 15. 9. 02 |
23. 11. 02 |
9 |
1 |
1 |
8!! |
2. 2. 03 |
| 10. 7. 03 |
26. 9. 03 |
9 |
0 |
0 |
9 |
17. 11. 03 |
Chovám je spolu pohromadě v teráriu, podkladem je písek. Pářit se začali poprvé ve věku 2,5 roku a to bez předchozího zimování.
Přehled odchovů a počet vajec uvádím v samostatné tabulce. (Tady chci upozornit, že jednou jsem měl v odchovu dvojčata).
Pouze asi vždy na 2–3 měsíce, v období kolem konce kalendářního roku, vypnu osvětlení, vytápění a přestanu krmit.
Páření bývá „divoké“ a „rušné“ asi 14–21 dní.
Vejce inkubuji v líhni při teplotě 29 °C a to položené pouze na roštu volně bez jakéhokoliv substrátu při 100 % vlhkosti. Líheň vytápím pomocí topných kabelů ponořených do vody.
