Nejtěžší překážky neleží na kolbišti, ale v nás samých. Dokážeme je překonat jen tehdy, když překonáme sami sebe. Kdo věří sobě a svému koni, promění i tu nejmenší šanci ve veliké vítězství. Vítězství radosti. (MZ)
Úvodní motto mne sice napadlo v souvislosti s nově připravovanou soutěžní disciplínou Para-western, ale dá se celkem dobře použít i jako úvod článku o JUJU poháru. Protože o vítězství radosti šlo na westernových sranda závodech především. Že nevíte, o jaké závody to šlo? No přeci o JUJU pohár, tedy Jen Úplně Jednoduché Úlohy. Konaly se letos na podzim v Brně-Komíně, Řícmanicích, Hostěrádkách a v Koryčanech. Čtenářům Fauny se moc omlouváme, že jsme je nestačili pozvat předem, ale akce určené začínajícím jezdcům a mládeži se rozeběhly takovým tempem, že jsme sotva stíhali vše kolem...
Jak vznikl JUJU
Nápad uspořádat neoficiální soutěže pro jezdce, kteří začínají a chtěli by okusit atmosféru westernových soutěží, vznikl zcela spontánně začátkem léta ve Vyškově. Tam se sešli Žákovi z Komína, Liškovi z Řícmanic, Tonda Sekanina z Hostěrádek plus moje maličkost, a všichni jsme se shodli, že máme společný plán uspořádat něco veselého a pro jezdce relativně jednoduchého, bez speciálních nároků na uzdění a výstroj. Slovo dalo slovo a když se přidali i Dolínkovi z Koryčan, zbývalo jen akce sjednotit společným názvem. Tak jsem doslova plácla zkratku JUJU pohár, která měla být naším interním pracovním názvem. Pak už se ale mluvilo jen o JUJU a nemělo cenu název měnit. Podtitul zněl westernové sranda závody a v tom se každý našel. Pořadatelé z jednotlivých rančů a rozhodčí z WRC Jana Bílková ani netušili, že jim půjde hlava kolem z počtu přihlášených jezdců, který se pohyboval mezi 40 - 50. Neplatilo se startovné (až na Koryčany), přihlášky byly telefonicky, startky se dělaly na místě a leckde bylo třeba zvládnout 30 soutěží během jediného dne.
Tak například v Komíně na Crazy ranči poctivě rozdělili pět kategorií dle věku a zkušeností. Jezdci tak získali mnoho krásných stužek a závodilo se do tmy, což však nikomu nevadilo. Pořadatelé všem připravili opravdu krásné disciplíny i ceny. Poprvé se konala lonžovací soutěž iniciátora Petra Žáka - Pán kruhovky. Účastnily se jí především děti, které předvedly nádherný kontakt s koněm, včetně ovládání téměř ve volnosti. Pro začínající dospělé a mládež byl vypsán reining v klusu, ale také showmanship at halter (předvedení koně na ohlávce), samozřejmě pak klasické disciplíny horsemanship, trail a pleasure. Mezi soutěžemi zazářily kostýmové jízdy na hudbu v převleku - cikánka, dobro a zlo, světluška, cowgirl, kovboj a indián, ďábel a další. Zkušení jezdci zpestřili divákům program ukázkami reiningových prvků s užděním i bez.
V duchu divokého západu se nesla předchozí akce v Hostěrádkách-Rešově na ranči Tondy Sekaniny. Kromě “překážkové” disciplíny trail se jely všechny soutěže na čas -- i obratnost - což se velmi líbilo divákům i jezdcům. Úspěch sklidila kombinovaná soutěžní hra Hoď do huby - s balonkem a papírovým klaunem. I ti nejmenší jezdci od 7 let zvládali se svými koníky rychlé otočky v tyčích a barelech, pro poníky byl dokonce vypsán dostih - steeplechase. Zpestřením byly kostýmové jízdy, mezi nimiž nechyběla originální mexičanka s kaktusem na mimochodníkovi. K vidění byla různá plemena koní, od shetlandů přes fjordy, araby, plnokrevníky až po vskutku velké teplokrevníky. Více než tisícovce diváků se představili ve slavnostním nástupu, program vrcholil ukázkou džigitovky v podání Ivo Ráry a Franty Hatlapatky z Trojanovic. Závodili také diváci. Děti pojídaly čokoládové indiány, pěší běhali slalom mezi tyčemi a nakonec se všichni vrhli za čiperným seletem - hlavní cenou pro diváky. Kdo ho nakonec chytil, určitě zapil svůj úlovek na večerním country bále.
Třetím v pořadí byl JUJU pohár v Řícmanicích, který byl téměř celý obsazený mládeží a dětmi - není divu, když pořadatelem byla Dětská jezdecká škola. Na startu však zdaleka nebyli jen místní jezdci, tak jako na jiných soutěžích i zde nechyběla ekipa z Blažkova na Vysočině, Vanovic na Boskovicku, Hostěnic, jezdci z Blanenska, Znojemska, Brněnska.... V barvách podzimu opět zářily kostýmy oblíbeného freestylu - novinkou byly čarodějnice nebo pestrobarevné čtyři živly s malým raráškem. Jezdci si dali na převlecích opravdu záležet. V soutěžích trail, horsemanship pleasure, barely a tyče se jely dvě kategorie, pro ty zkušenější byla úloha těžší. Nově se vypsal trail bez uzdy a sedla, kterého se zúčastnili jezdci mající více zkušeností s tzv. přirozenou komunikací. Byla znát opravdu skvělá důvěra, koně byli vedení jen na “parelli” ohlávkách nebo dokonce jen na provázku kolem krku. Je vidět, že metoda natural horsemanshipu jako filosofie komunikace s koněm u nás zdomácněla.
Poslední štací byly závody v Koryčanech, kam se přihlásilo kolem 60 koní a jezdců. Soutěžili opět v tradičních přiježděnostních a rychlostních disciplínách, které byly rozděleny na třídu začínajících a otevřenou. Konkurence i mezi začínajícími byla veliká, jezdci byli z různých koutů severní a jižní Moravy a na startu se objevili (stejně jako v Komíně) i koníci amerických plemen. Pro některé to byla první zkušenost s atmosférou závodů, jelo se však pro radost- - tak byl stres na minimu. Počasí už moc nepřálo, ale většina jezdců vytrvala do konce.
Vyhlídky do budoucna
Máme tedy za sebou první sezónu. V té další se chtějí přidat západní Čechy, severní Morava a další. Proč ne - fantazii se meze nekladou. Pokud byste i vy chtěli zařadit své soutěže do JUJU poháru, napište nám na
[email protected]. Dnes už víme, že JUJU pohár dle ohlasů má budoucnost, jako skvělá možnost tréninku na oficiální westernové závody i jako bezva akce pro setkání nadšenců westernu. Věříme, že se pro příští sezónu najdou opět sponzoři, kteří ulehčí pořadatelům jejich náklady - pro zajímavost musím zmínit, že pořadatelé z Hostěrádek, Brna -Komína a Řícmanic věnovali veškeré vybrané dobrovolné vstupné na záplavy do postižených obcí Plav, Majdalenky a Znojmo (celkem více než 14.000,-). Sponzoři na všech akcích letos poskytli krásné věcné ceny, největší poděkování zaslouží firma Karin Kovalovice, která věnovala do všech soutěží sportovní tašky a doplňky a za režijní cenu vyrobila stužky. V současné době šije Karin mimo sportovních oděvů i westernové džínsy a košile a také deky na koníky - je vidět že poptávka po westernových doplňcích spolu s JUJU pohárem roste.
Jaká jsou nepsaná pravidla JUJU?
Co se týče soutěží - tak vycházejí z pravidel WRC, vyjma předepsané výstroje. Vzhledem k tomu, že jezdci mají různé uzdění (které však nesmí zraňovat koně nebo mu působit nepohodlí), upřednostňuje se jemné zacházení s koněm. Kategorie lze rozdělit na jezdce začínající, pokročilé, s licencí WRC, mládež dle věku... Měly by to však být nekomerční soutěže bez poplatků a finančních cen, otevřené zejména začínajícím jezdců - po dohodě i s třídami open pro ty pokročilejší. Je třeba zvážit, jak omezit počet koní na jednoho jezdce v disciplíně - kvůli zvládnutí časového programu. Také byl mezi jezdci zájem udělat si při soutěžích licenci WRC - to vše je věcí dohody. Základní kritéria by měla být stejná - i když po pravdě řečeno, JUJU se nesmí zaškatulkovat - jsou to přece jen závody, ve kterých jde o ono pomyslné vítězství radosti. A protože v Řícmanicích kromě Dětské jezdecké školy působí i sdružení Šemík na pomoc handicapovaným a problémovým dětem, bude mít JUJU novou úlohu. V rámci jeho soutěží bude poprvé u nás dána možnost postiženým dětem zúčastnit se westernových závodů. První vlaštovkou “para-westernu” bude zjednodušená úloha trail. Určitě vás budeme informovat o všech přípravách, rádi také uvítáme vaše názory. Prostřednictvím Fauny vám westernové ježdění přiblížíme seriálem na téma Jak začít s westernovým ježděním.
Míša Zachová (Martinková)