Na úvodní stránku
  Archiv     Inzerce     Vet. ordinace     Pokec     Kredit     Literatura     Atlas psů     Tištěná Fauna     Reklama  

Číslo: 12/2002
Obsah čísla:
Cichlidy z jezer Malawi a Tanganika
Lampropeltis triangulum hondurensis
Pojednání o anatomii hadů
CHOV OBOJŽIVELNÍKŮ
Ara rudobřichý
JAK SE FOTOGRAFUJÍ PTÁCI V PŘÍRODĚ?
Seriál o amadách: AMADA MANILSKÁ
Náš seriál o krmení
Plymutka
Cane Corso Italiano
Ke vzniku nových plemen psů
Dostihy chrtů
ABY ŠTĚNĚ DOMA NEČŮRALO…
Klubová výstava Klubu severských psů 13. 4. 2002
Akne
Westernová výstroj: Ochranné pomůcky
Naučte se o nás starat: Umělý odchov mláďat














Plymutka

Patří mezi středně těžká plemena hrabavé drůbeže s kombinovanou užitkovostí. Plymutky byly vyšlechtěny v Americe v 19. století a to jak na snášku vajec, tak i produkci masa. U nás se poprvé objevily na výstavě v Praze v roce 1878. Již v roce 1908 byl založen chovatelský klub, zabývající se chovem a rozšířením plymutek. Jeho přesný název zněl: Sdružení pěstitelů plymutek krahujcovitých. Časem byly vyšlechtěny i další barevné rázy: žluté, bílé a po roce 1950 byly dovezeny plymutky černé.

Mateřské linie plymutek se staly výchozím plemenem pro šlechtění barevně sexovatelných masných hybridů (brojlerů). Bílá plymutka je totiž nositelem stříbrného faktoru “S” a proto se slípky (mateřské linie) používají v kombinaci s otcovskou linií (nositel zlatého faktoru “S”) pro získání barevně sexovatelného potomstva. Barva se na potomstvo přenáší vždy křížem. To v praxi znamená, že kohoutci budou po matkách bílí a slepičky po otci tmavé. Žíhané plymutky jsou nositelem žíhaného faktoru “B”. Mateřská linie žíhaných plymutek se zase používají v kombinaci s otcovskými liniemi, které jsou nositelem zlatého faktoru “S”. Opět vznikne barevně sexovatelné potomstvo, u něhož se barva opeření přenáší křížem.

Základní znaky exteriéru:

Kohout má tělesný rámec hluboký a široký, širší oblou hlavu zdobenou listovitým nižším hřebenem s pěti až šesti zuby. Žlutý zobák je poměrně krátký. Oči jsou oranžovočervené až ohnivé. Obličej je řídce porostlý chmýřím. Červené ušnice jsou středně velké a červené středně velké laloky jsou přitáhnutější ke krku. Ten je kolmo nasazený s bohatým krčním závěsem. Prsa jsou hluboká a široká. Rovněž široká záda přecházejí do středně vyvinutého plného ocasu. Sedlový závěs je opět bohatý. Středně vysoké neopeřené běháky jsou žluté barvy. Slepice má oblejší tvary a nízký hřeben.


• 0,1 plymutka modrá

Barevné rázy:

Dnes se chová plymutka v barvě bílé, žluté, černé, modré, žíhané, koroptví, tmavě vlnité a bílé kolumbijské.
Kromě plymutek velkých byly vyšlechtěny i plymutky zdrobnělé a to v těchto barevných rázech: žluté, černé, bílé, žíhané, koroptví a bílé kolumbijské. Šlechtí se i plymutky s růžicovitým hřebenem.

Užitkové vlastnosti:


• 1,1 zdrobnělá plymutka žlutá

Hmotnost kohouta velkého plemene udává vzorník z roku 1986 2,9 - 3,5 kg, u slepice 2,4 - 3 kg. Snáška se pohybuje mezi 140 - 180 vejci ročně. Barva skořápky je tmavě hnědá, hmotnost vajíček se pohybuje kolem 55 gramů. Hmotnost kohouta zdrobnělé plymutky udává vzorník z roku 1986 1 kg, u slepičky 0,9 kg. Slepička snáší asi 140 vajíček s nahnědlou skořápkou o váze 40 gramů.

Kuřata plymutek rychle rostou a dobře se opeřují. Patří mezi velmi shánčlivou drůbež. Mají-li dostatečný výběh a možnost pastvy, najdou si část potravy samy. Plymutka poměrně dobře snáší i horší klimatické podmínky a proto se hodí i do podhůří.
Zájemcům o tuto líbivou drůbež můžeme plymutky plně doporučit.

Dana Vlčková
 
Copyright © 1999 - 2005 FAUNA s.r.o. | PS 51, Brno 635 00 | E-mail: [email protected]
Publikování nebo šíření obsahu iFAUNY je bez písemného souhlasu redakce zakázáno.

Tech. realizace: FORMsoft | E-mail: [email protected]