Již čtvrtým rokem se zabývám chovem agapornisů růžohrdlých. Na letošní sezónu jsem si naplánoval navíc rozšířit svůj malý chov o dva páry agapornise škraboškového, které jsem si pořídil na podzim minulého roku.
Agapornise růžohrdlé (5 párů) chovám v pokojové voliéře (v. 2,5 m x š. 1 m x h. 1,15 m) umístěné v zahradním domku. Zde mám i agapornise škraboškové, ale ti jsou umístěni v menší voliéře vyrobené z větší skříně.
Díky pěknému počasí, kterým tato sezóna začala, jsem se rozhodl již v polovině března nechat agapornise zahnízdit. Od začátku března jsem jim přidával do krmiva Vitamix pro exoty. Moji ptáci ho berou velice dobře a myslím si, že tento přípravek je opravdu jedním z nejlepších vitamínových doplňků ptačí stravy na našem trhu. Také jsem jim začal podávat (letos poprvé) v malém množství sušenou vaječnou směs. Ptáci ji opět přijali velice dobře a po týdnu začali nosit do budky hnízdní materiál (vrbové proutky). Ve svém chovu mám jednoho samce agapornise růžohrdlého, který se od samice postupně naučil úplně přesně zastrkávat útržky kůry do peří a s nimi pak odlétá do budky, kde společně se samicí buduje hnízdo, takže je v tomto směru na první pohled od samice naprosto nerozlišitelný.
Po necelých 14 dnech začaly samice jednotlivých párů snášet vajíčka. Pohled do budek při kontrole vajíček po několika dnech byl skutečně k neuvěření. U agapornisů růžohrdlých snesly samice dvou párů po 5 vajíčkách, jedna samice 6 vajíček a dvě samice dokonce 7 vajíček v každém hnízdě. U škraboškových snesla jedna samice 6 vajíček a druhá 5 po poslední kontrole. Tento výsledek se mi zdá opravdu nadprůměrný vzhledem k předchozím sezónám a i v vzhledem k odborné literatuře, kde se uvádí nejčastěji snůška 3-5 vajíček.
V současné době samice všech párů řádně zahřívají a já jenom čekám, co se z toho vyklube. Doufám, že moje překvapení bude stejně milé.
