Zní to neuvěřitelně, ale už uplynulo více jak 65 roků od doby, kdy jsem začal chovat ptáky. Jak to tehdy bylo běžné, tak i já jsem měl v chovu naše domácí ptáky a kanáry, později teprve ptáky cizokrajné. Ve svém okolí jsem znal všechny kanárkáře, které jsem navštěvoval, protože byli ochotni mi předat něco ze svých zkušeností. Od 1.1.1937 jsem byl členem KPEP v Praze a 20.2.1938 členem místního „Spolku přátel přírody - pro město Dvůr Králové n.L., Jaroměř a okolí". Velikým přínosem pro mě bylo, že jsem členstvím v KPEP získal pravidelný měsíčník „Zpravodaj KPEP", který byl ve své době na vysoké úrovni. Odtud jsem čerpal mnoho důležitých informací pro chovatelskou práci. Nesmírně jsem si cenil ochoty těch lidí, kteří předávali své zkušenosti, nebo zprostředkovaně zkušenosti jiných z různých časopisů. Později jsem se této činnosti začal také věnovat a i nadále spolupracuji s redakcí zpravodaje FAUNA. Tolik na úvod.
Dnes se podíváme mnoho let zpět, do chovatelské historie, pro poučení naší mladé generaci. Podstatná část textu byla uveřejněna asi před 20 lety v časopise Chovatel /autor J.Vaněk/.
Již na začátku tohoto století existovaly spolky chovatelů zpěvných kanárů, ale bez zastřešení vyšší organizační jednotkou. Např. v roce 1907 byly založeny spolky v Plzni a v Praze. V roce 1912 vznikl Český svaz a Moravskoslezský svaz. Prvním předsedou Českého svazu se stal chovatel Král a jednatelem F. Procházka. Začal vycházet časopis „Český kanár ušlechtilý" - 6x ročně v rozsahu 12 stran. Na tehdejší poměry měl velmi pěknou úpravu a poučný obsah.
Ve válečných letech 1914-1918 přestal časopis vycházet, ale spolky existovaly dále. V roce 1922 se sešel sjezd, který oslavil 10. výročí založení Českého svazu a obnovil vydávání časopisu. Po deseti letech /1932/ byl svolán další sjezd, na kterém došlo k výměně funkcionářů. Po roce činnosti vyzval tento nový výbor všechny české, moravskoslezské a slovenské spolky chovatelů kanárů, aby vstoupily do nově vytvořeného Československého svazu spolků ušlechtilých kanárů se sídlem v Praze. Tajemníkem svazu byl zvolen F. Procházka. V roce 1933 bylo ve svazu sdruženo 19 spolků s 503 členy. Byl vydáván časopis „Zájmy pěstitelů a ochránců přírodního ptactva". Členské příspěvky činily ročně Kč 15, pro členy byl časopis zdarma. Hospodářská krize let 1933 - 1936 se nepříznivě odrazila i v chovatelském dění.
V roce 1936 byly vydány nové směrnice pro uspořádání I. celostátní mistrovské soutěže ve zpěvu kanárů v Praze a byl zakoupen první putovní pohár.
V letech fašistické okupace /1938 - 1945/ bylo vydávání časopisu zakázáno, ale spolky existovaly dále, rovněž výstavy a soutěže byly pořádány dále. Členů však ubývalo a proto došlo i k likvidaci některých spolků.
Po druhé světové válce - v letech 1946-1950 - začal vycházet nový časopis „Kanár československý". Tajemníkem a později předsedou byl zvolen V. Fišera. Kromě tohoto časopisu byl vydáván ještě další pod názvem „Ochrana přírody". V roce 1957 přešli chovatelé kanárů do jednotného svazu. Prvním předsedou ústřední odborné komise se stal A. Šimek.
V roce 1938 byl předsedou sboru posuzovatelů zvolen F. Procházka, velký odborník a znalec zpěvu kanára a vynikající učitel. Za jeho vedení nastaly určité změny v posuzování ve prospěch chovatelů. F. Procházka napsal mnoho odborných statí do zmíněných časopisů. Vydal brožuru o chovu, zpěvu a nemocech kanárů. Z dalších významných autorů odborné literatury oné doby si připomeňme K. Zrůsta, Němce, Hložka a A. Šimka.
