Naši plži v akváriu

V současné době je nejrozšířenějším plžem chovaným v akváriích jihoamerická měchýřovka východní (Ampullaria australis). Dosahuje až 8cm a je chována i v albinotické formě. Je to plž s rozlišeným pohlavím, kladoucí vejce v hroznu nad vodní hladinou. Dýchá jak plícemi, tak žábrami. Rostliny obvykle nepoškozuje, ale produkuje mnoho výkalů a proto je lépe chovat jen omezený počet těchto plžů. Podobným, ale málo chovaným druhem je měchýřovka okrouhlá (Marissa rotula) z Kolumbie. Dalším druhem plže chovaným akvaristy je piskořka věžovitá (Melanoides tuberculata). Je taktéž odděleného pohlaví, je ale živorodá. Dosahuje velikosti 2cm.

• Trio našich plžů: Bahenka živorodá, okružák ploský a plovatka bahenní.

V akváriích se také vyskytují různí, často albinotičtí, okružáci rodu Helisoma. Jsou spíše náhodně zavlečení s rostlinami, než úmyslně chovaní. Jsou to hermafroditi, kladoucí vajíčka v kotoučovité snůšce. Mohou se při dobrých podmínkách rychle přemnožit.
Akvaristika našich otců se však musela bez těchto exotů obejít nebo k nim měla omezený přístup, proto více využívala druhy z našich vod, dnes již opomíjené či zapomenuté. Naše plže volíme raději z vod stojatých než z toků, protože lépe přivyknou na akvarijní prostředí, ve kterém je vyšší teplota a nižší obsah kyslíku. Naše druhy se obvykle při déletrvající teplotě nad 24°C necítí dobře a mohou i uhynout, jsou proto vhodnější do studenovodních akvárií nebo do nepřetopených tropických akvárií. Důležitá je i dobrá filtrace, zvláště chceme-li chovat plže předožábré. Voda by neměla být měkká, ale spíše tvrdší, aby měli plži z čeho získávat vápník na tvorbu ulity. Vyhneme se zcela přisolování vody, které všichni plži nesnáší. Naše plže si nalovíme nejlépe ve vodách bez rybí obsádky, ale i přesto než přijdou do našeho akvária, měli by projít určitou karanténou. Mohou být mezihostiteli různých druhů motolic a přenašeči rybích nemocí.

• Plovatka bahenní.

Plovatky (rod Lymnaea)
Paradoxně začnu druhy absolutně nevhodnými pro jakékoli akvárium. Dají se výstižně popsat nelichotivým souslovím žravé bestie. Ale proč je tedy zmiňuji? Jsou to jedni z nejhojnějších plžů našich stojatých vod, mnohdy se vyskytují až masově. Na našem území žije několik druhů plovatek (rod Lymnaea). Kvůli veliké variabilitě tvaru ulity bylo v minulosti popsáno mnoho, dnes již neplatných, druhů. Přesná druhová determinace je spíše úkolem pro specialistu malakologa. Nejznámější je plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis). Na pohled je to atraktivní plž s lesklou špičatou ulitou se 7 závity, velký až 6cm, který je i značně aktivní. Nezasvěceného by mohlo zlákat přinést si jej domů. V akváriu však plovatky sežerou na co přijdou a pro rostliny jsou přímo pohromou. Další její nepříjemnou vlastností, vylučující její chov, je velká produkce výkalů, které značně zhoršují kvalitu vody.
S trochou nadsázky čeká akvaristu tento dramatický scénář: po zlikvidování všech rostlin a nahromadění dusíkatých látek, vznikajících rozkladem jejich výkalů, dojde ke chřadnutí rybek. Až koncentrace N látek dojde k letální hranici pro ryby, stane se plovatka jediným obyvatelem našeho akvária, avšak jen do doby než se zhorší kvalita vody natolik, že zahubí i ji.

• Plovatka nadmutá.

Avšak abychom plovatku úplně nezavrhli, může nám být i prospěšná. A to jako vhodné krmení. Skvěle se hodí jako zdroj na vápník bohaté stravy pro vodní želvy, mladší jedinci s nepříliš pevnou ulitou jsou vítaným zpestřením jídelníčku větších ocasatých obojživelníků např. žebrovníků Waltlových a axolotlů mexických. Na plžích si pochutnají také některé ryby, například kančíci příčnopruzí a jiné cichlidy, rájovci dlouhoploutví a další. Tyto ryby většinou jen plže z ulit vytrhávají a zbytky v ní se pak ve vodě kazí. Čtverzubci (Tetraodontidae) jsou na přísunu plžů existenčně závislí, protože jsou na ně potravně specializovaní. Požírají je i s ulitami. Pak teprve oceníme další vlastnost plovatek a to jejich ohromný rozmnožovací potenciál. Plovatky neúnavně lepí své rosolovité válečkovité snůšky na cokoli v akváriu. Drobotina rychle roste a brzy máme „čistý“ zdroj potravy pro tyto specialisty.
Všeobecně platí, že všichni naši plži, kteří mají ostře zakončenou ulitu, nejsou pro akvaristiku příliš vhodní. Jsou to všechny plovatky- např. již zmiňovaná p.bahenní (Lymnaea stagnalis), dále p. toulavá (L.peregra), p. malá (L.truncatula), p.nadmutá (L.auriculata), ale také levatka ostrá (Physa acuta), levatka říční (Physa fontinalis) a levotočka bažinná (Aplexa hypnorum).

• Okružák ploský.

Okružák ploský (Planorbarius corneus)
Tento plž je již vhodnější než předešlý druh. Rostliny v akváriu nepoškozuje a neprodukuje ani tolik výkalů. Dosahuje velikosti okolo 3cm. Má silnostěnnou tlustě terčovitou ulitu s 5-ti závity. Obývá zarostlé stojaté vody nížin. Je to hermafrodit a klade vajíčka v oválných snůškách. V akváriu se někdy přemnožuje. Nesnáší vyšší teploty nad 22°C.
Spolu s plovatkou náleží mezi plže plicnaté (Pulmonata) a proto se musí občas nadechnout atmosférického kyslíku nad hladinou, jinak by se udusil. Dokáže se pohybovat po tenké vrstvičce slizu po spodní straně klidné hladiny, stejně tak i plovatky.
Podobnými menšími druhy čeledi okružákovitých (Planorbidae) jsou svinutec zploštělý (Anisus vortex) a terčovník vroubený (Planorbis planorbis). Jejich terčovité ulity dorůstají jen do 1,5cm a nalézáme je na stejných biotopech jako okružáky. Tyto dva plže nebo malé okružáky ploské nasazuji do elementek s rozplavaným potěrem, kde požírají nespotřebované krmivo a uhynulý plankton. Jikry a nerozplavaný potěr by se mohly stát chutným zpestřením jídelníčku plžů, proto je do těchto akvárií dáváme až je potěr rozplavaný a pouze v omezeném množství, aby jej v noci nerušili svou aktivitou.

• Bahenka živorodá, samice.

Bahenka živorodá (Viviparus contectus)
Mým favoritem mezi našinci je bahenka. Její tenkostěnná ulita je kulovitě kuželovitá se 6-ti silně nadmutými závity a je opatřena víčkem (operculum). Je zelenohnědá se 3-mi podélnými pruhy, které však mohou i chybět. Jsou zřetelnější u menších jedinců a v mém chovu byli pruhovaní spíše samci, zatímco samice byly bez pruhů a tmavší. Dosahuje velikosti až 5cm. Je to plž předožábrý (Prosobranchiata). V akváriu potřebuje dobře prokysličenou čistou vodu, protože dýchá žábrami. Domovem bahenek živorodých jsou stojaté vody bohatě zarostlé vodními rostlinami. Zdržují se zde v bahně dna. Bahenky se živí řasami, organickými zbytky a filtrují také plankton. Akvarijní rostliny nepoškozují.
Bahenky jsou odděleného pohlaví a pohlavní dimorfismus spočívá ve větší tloušťce pravého tykadla samce, které slouží ke kopulaci. Domnívám se také, na základě svých pozorování bahenek z lokality v Havířově, odkud mí chovanci pocházejí, že samci jsou menší a pestřejší než samice. Tento druh je živorodý. V akváriu se rozmnožuje spíše sporadicky a počet mladých je malý. Moje samička s ulitou 42mm porodila jen 14 mláďat. Byla však 3 až 4mm velká. Mláďata byla nepodobná rodičům. Ulita byla světlá se dvěmi tmavými proužky a měla v několika řadách chloupky.
Bahenky jsou v porovnání s předešlými druhy nejméně aktivní. Její pohyby jsou vysloveně šnečí. Většina jejího života se odehrává v noci. Někdy proleží celý den zavíčkovaná na dně nebo se do něj částečně zaryje a hledá v něm zapadlou potravu. Vyhovuje jí společnost klidnějších ryb, které si jí nebudou moc všímat.

Dalšími druhy bahenek jsou bahenka pruhovaná (Viviparus viviparus) a bahenka uherská (Viviparus acerosus). Obě mají silnostěnné ulity. Jejich chov je obdobný.

• Samci bahenek mají pravé tykadlo přeměněno v kopulační orgán.

Proč plže v akváriu chováme?
Plži jsou všežravci, v akváriu požírají nárůsty řas, odumírající listy pěstovaných rostlin a fungují i jako zdravotní policie při odstraňovaní zbytků rybami nespotřebované potravy. Tyto jejich funkce se však přeceňují a úloha plžů se tak idealizuje, proto by tyto přednosti neměly být jediným důvodem, proč je chováme. Plži mnohdy dají přednost jemnolistým rostlinám a mladým výhonkům namísto spásání řas nebo užírají rybám potravu z krmítek, např. nitěnky.

• Čerstvě narozená 4 mm mláďata bahenky živorodé.

Plži jsou citlivými bioindikátory kvality akvarijního prostředí. Jsou citliví na různé chemikálie (např. měď, ocet) a proto by pro vás měl být jejich nenadálý úhyn, zvláště více jedinců najednou, varovným signálem.
Všichni plži jsou zajímaví živočichové, kteří zaujmou nejen svým zjevem, ale i způsobem života. Jejich pomalost je v přímém kontrastu s čilostí akvarijních rybek. Plži prostě do akvária patří!
Použitá literatura:
Buchar J.: Klíč k určování bezobratlých, nakl. Scientia, 1995 Praha
Pfleger J.: Měkkýši, nakl. Artia, Praha 1988
Zukal R., Frank S.: Jak se stát akvaristou, nakl. Svépomoc, Praha 1983
text a foto: Petr Meduna

text a foto: Petr Meduna