Domovina KMP leží mezi Dvinou a Východní Karélií a Novgorodem na jihu. Původ této rasy sahá zpět k východnímu špici. Ve Finsku a Karélii byl Karelský medvědí pes znám již dlouho. Již od dvacátých let ho tamnější lovci chovali víceméně čistokrevně, avšak systematický chov podle současných předpisů začal v polovině třicátých let. V průběhu finsko-ruské války plemeno prakticky vymizelo. Zůstalo jen několik chovných jedinců na západě Finska a v okolí Turku. Díky těmto jedincům mohl čistokrevný chov kareláků pokračovat. V roce 1946 byl standard KMP uznán FCI, počet chovaných jedinců rychle rostl a od roku 1962 se udržuje přibližně na stejné úrovni.

Karelský medvědí pes se používá k lovu velké zvěře, obzvláště na medvědy, z čehož také pochází jeho jméno. Dnes už není medvědů tolik a tak je karelák používán hlavně k lovu losů, divokých prasat a jelení zvěře. Úlohou tohoto psa je i dohledávka zvěře, kterou má vystopovat, zabránit jí v útěku a upozorňovat na ni štěkotem. Při lovu by měl pes být neustále v kontaktu s lovcem a neběhat příliš daleko.

Ve Finsku se každým rokem pořádají zkoušky psů, při kterých bývají vyhlašování vítězové s prokazatelně nejlepšími výsledky. K těmto zkouškám se přihlašuje 10-20 nejlepších psů v dané oblasti. Lovec, pes a rozhodčí odcházejí společně na lov. Rozhodčí psu přisuzuje známku za úspěšnost při hledání zvěře, pronásledování zvěře, vytrvalost při zaštěkávání, sílu hlasu, schopnost vypracovat příležitost k výstřelu a v průběhu celého lovu je posuzováno i chování psa. Z každého ze čtyř loveckých okrsků jsou vybráni tři nejlepší psi, kteří pak soutěží spolu s loňským vítězem (tedy celkem 13 psů) o nejvyšší titul. Zkoušky probíhají každý rok v jiné oblasti, revíry se rozdělují losováním. Losi se na těchto zkouškách nestřílejí. Vítěz vrcholných zkoušek je pak celý rok finským "losím králem".

Karelský medvědí pes je střední velikosti a robusní postavy, zhruba tak dlouhý jako vysoký - délka je nepatrně větší. Srst je hustá s podsadou. Základní barva je černá. Je požadovaná tzv. "medvědí čerň", což je v podstatě černá barva s podsadou hnědavého nádechu. Části hlavy, šíje, prsou, břicha, nohou a špička ocasu jsou bílé. Oči jsou malé a hnědé, jejich výraz je živý, čilý až ohnivý. Uši jsou střední velikosti, vzpřímené, poněkud zaobleně špičaté. Ideální výška v kohoutku je u psa 57 cm, u feny 52 cm. Co se týče povahy - je KMP vůči cizím osobám ostražitý až nevrlý, v základě je to však přátelský pes, oddaný svému pánovi.

Ve své domovině - Finsku je Karelský medvědí pes velice oblíbený, což dokazuje i žebříček oblíbenosti plemen zveřejněný Fisnkým kennelklubem v roce 1992 ke stoletému výročí založení této organizace. Finský kennel klub zveřejnil prvních 100 plemen, já pro ilustraci uvádím prvních deset.

PLEMENO	POČET CHOVANÝCH PSŮ
1 .Finský honič	4625
2. Německý ovčák	3223
3. Zlatý retrívr	2316
4. Norský losí pes	1850
5. Labradorský retrívr	1837
6. Finský špic	1659
7. Kolie dlouhosrstá	1507
8. Tibetský španěl	1255
9. Kavalír King Charles španěl	1058
10.Karelský medvědí pes	1051

Vybráno z knihy Hanse Räbera Encyklopedie Plemena psů a z propagačního materiálu Finského kennel klubu ke stému výročí jeho založení.

J. Dopitová