V loňském roce jsem v červencovém čísle Fauny psala v článku Příbeh spixary o jednom z nejohroženějších papoušků světa Cyanopsittě spixii, česky uváděném jako ara Spixův nebo ara škraboškový.Rozsáhlý záchranný projekt organizuje ve spolupráci s brazilskou vládou nadace Loro Parque Fundación. Za svého pobytu v Loro Parque jsem se s tímto programem podrobně seznámila a v té době existoval v Brazílii jediný volně žijící exemplář tohoto druhu. Byl to samec, k němuž byla v roce 1995 vypuštěna samička z populace žijící v zajetí, která ale pocházela z volné přírody. Ta však po několika týdnech zmizela a podle domorodců zahynula nárazem na dráty vysokého napětí.
Poslední volně žijící sameček ary Spixova vytvořil pár se samičkou ary marakány a několikrát se pokoušeli o hnízdění. Záchranný program obsahoval přesnou strategii, jak ověřit, zda smíšený pár je schopný pečovat o mláďata, ale to vše bylo popsáno ve zmíněném čísle Fauny.
Při svém nedávném pobytu v Loro Parque Fundación na Tenerife jsem se dozvěděla smutnou zprávu. Jediný volně žijící ara Spixův z oblasti Caatinga u města Curacá zmizel. Naposledy byl spatřen 5. října 2000 a od té doby už nikdy. Tým ochranářů prohledal velmi pečlivě oblast podél řeky Sao-Francisco, ale papouška, ani stopy po něm se nepodařilo nalézt. Protože nebyl znám věk ptáka, není zřejmé, zda zahynul stářím, nebo se stal kořistí predátora.
Nyní se tedy celý projekt může ubírat jedinou možnou cestou. Regenerací druhu pomocí jedinců chovaných v lidské péči. Ptáků však zbývá velmi málo - kolem šedesáti a ne všichni chovatelé mají pro projekt stejné nadšení, protože často je nutné organizovat přesuny ptáků po celém světě, aby bylo možné vytvořit páry pro potenciální odchov. Jako u mnoha druhů papoušků, se i zde harmonizující chovné páry tvoří obtížně, zejména když není možnost přirozeného výběru.
Optimální podmínky pro hnízdění a vyvedení mláďat se snaží vytvořit také v odchovné stanici Loro Pargue Fundación v La Veře na Tenerife a přestože ptáci snášejí vejce, odchov se zatím nepodařil.
